aglasem.com
Schools Admission Mock Test Playground
ClassChoose class
StateSelect state

UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2

Download the UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2 PDF for free at AglaSem. Solving this previous year question paper helps you understand the real UGC NET exam pattern, question types, difficulty level and marking scheme, and reveals important repeated topics — practise it to build speed, accuracy and exam confidence. More Detail
UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2 - Page 1 of 43

Finished viewing? Save it for later —

Download UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2 (PDF · 43 pages)
Downloaded 9 times

About UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2

UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2 is available here for free download. Published by NTA for UGC NET, this question paper can be viewed online or downloaded as a PDF (43 pages). Candidates preparing for UGC NET can use UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2 to understand the exam pattern, the type of questions asked, and the overall difficulty level.

Frequently Asked Questions

How can I download UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2?

Open this page and click the Download button to save UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2 as a PDF. It is completely free on AglaSem Docs.

Is UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2 free to download?

Yes. UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2 can be viewed online and downloaded as a PDF free of cost on AglaSem Docs.

How many pages does UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2 have?

UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2 contains 43 pages, which you can read online or download together as a single PDF.

Where can I find more UGC NET study material?

You can find more UGC NET question papers, sample papers, syllabus, and answer keys on AglaSem Docs.

UGC NET 2021 Question Paper Nepali Shift 2 – Text

Read the full text of this question paper below — useful to quickly search, copy and reference the content online without downloading the PDF.

📄 View text version (43 pages)

Page 1

UGC NET 2021 Nepali
Topic:‐ GP_20NOV_A_SH2

1)

The given table presents the percentage distribution of teachers and ratio of male to female teachers working in a
university in six different subjects (A‐F). There is a total number of 1600 teachers in the University. Based on the data in
the table, answer the questions that follow

Subject‐wise Distribution of Teachers

Subjects Percentage (%) of TeachersRatio of Male to Female Teachers
A 13% 1:7
B 18% 5:3
C 12% 1:3
D 21% 3:4
E 14% 9:5
F 22% 7:9

सारणी म िदए गए आँकड़ के आधार पर प के उ र दीिजए :

िन निलिखत सारणी िकसी िव िव ालय म अलग ‐ अलग िवषय म (ए‐एफ) कायरत अ यापक का पितशत बंटन और अ यापक तथा अ यािपकाओं के अनुपात
को प तुत करती है िव िव ालय म कुल अ यापक क सं या 1600 है सारणी म िदये गये आँकड़ो के आधार पर प 1‐5 तक के उ र द :

अ यापक का िवषयवार बंटन :

िवषय अ यापक क पितशतता (%)अ यापक और अ यािपकाओं क पितशतता
A 13% 1:7
B 18% 5:3
C 12% 1:3
D 21% 3:4
E 14% 9:5
F 22% 7:9

Total number of teachers in Subject‐C is approximately what percent of the total number of female teachers in Subject‐D
and Subject‐A together?

िवषय‐C म अ यापक क कुल सं या, िवषय‐D और िवषय‐A म सि मिलत प से अ यािपकाओं क कुल सं या का पितशत है ?

[Question ID = 3626][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q01]
1. 58

[Option ID = 14501]
2. 43

[Option ID = 14502]
3. 47

[Option ID = 14503]
4. 51

[Option ID = 14504]

58

[Option ID = 14501]

2)

The given table presents the percentage distribution of teachers and ratio of male to female teachers working in a
university in six different subjects (A‐F). There is a total number of 1600 teachers in the University. Based on the data in
the table, answer the questions that follow

Subject‐wise Distribution of Teachers

Page 2

Subjects Percentage (%) of TeachersRatio of Male to Female Teachers
A 13% 1:7
B 18% 5:3
C 12% 1:3
D 21% 3:4
E 14% 9:5
F 22% 7:9

सारणी म िदए गए आँकड़ के आधार पर प के उ र दीिजए :

िन निलिखत सारणी िकसी िव िव ालय म अलग ‐ अलग िवषय म (ए‐एफ) कायरत अ यापक का पितशत बंटन और अ यापक तथा अ यािपकाओं के अनुपात
को प तुत करती है िव िव ालय म कुल अ यापक क सं या 1600 है सारणी म िदये गये आँकड़ो के आधार पर प 1‐5 तक के उ र द :

अ यापक का िवषयवार बंटन :

िवषय अ यापक क पितशतता (%)अ यापक और अ यािपकाओं क पितशतता
A 13% 1:7
B 18% 5:3
C 12% 1:3
D 21% 3:4
E 14% 9:5
F 22% 7:9

What is the difference between the total number of teachers in Subject‐F and the total number of male teachers in
Subject‐A and Subject‐B together?

िवषय‐F म कुल अ यापक क सं या और िवषय‐A तथा िवषय‐B म सि मिलत प से अ यापक क सं या के बीच िकतना अंतर है ?

[Question ID = 3627][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q02]
1. 192

[Option ID = 14505]
2. 182

[Option ID = 14506]
3. 146

[Option ID = 14507]
4. 136

[Option ID = 14508]

192

[Option ID = 14505]

3)

The given table presents the percentage distribution of teachers and ratio of male to female teachers working in a
university in six different subjects (A‐F). There is a total number of 1600 teachers in the University. Based on the data in
the table, answer the questions that follow

Subject‐wise Distribution of Teachers

Subjects Percentage (%) of TeachersRatio of Male to Female Teachers
A 13% 1:7
B 18% 5:3
C 12% 1:3
D 21% 3:4
E 14% 9:5
F 22% 7:9

सारणी म िदए गए आँकड़ के आधार पर प के उ र दीिजए :

िन निलिखत सारणी िकसी िव िव ालय म अलग ‐ अलग िवषय म (ए‐एफ) कायरत अ यापक का पितशत बंटन और अ यापक तथा अ यािपकाओं के अनुपात
को प तुत करती है िव िव ालय म कुल अ यापक क सं या 1600 है सारणी म िदये गये आँकड़ो के आधार पर प 1‐5 तक के उ र द :

Page 3

अ यापक का िवषयवार बंटन :

िवषय अ यापक क पितशतता (%)अ यापक और अ यािपकाओं क पितशतता
A 13% 1:7
B 18% 5:3
C 12% 1:3
D 21% 3:4
E 14% 9:5
F 22% 7:9

What is the difference between the number of female teachers in Subject‐F and the number of male teachers in Subject‐
C?

िवषय‐F म अ यािपकाओं क सं या और िवषय‐C म अ यापक क सं या के बीच िकतना अंतर है ?

[Question ID = 3628][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q03]
1. 156

[Option ID = 14509]
2. 160

[Option ID = 14510]
3. 150

[Option ID = 14511]
4. 153

[Option ID = 14512]

156

[Option ID = 14509]

4)

The given table presents the percentage distribution of teachers and ratio of male to female teachers working in a
university in six different subjects (A‐F). There is a total number of 1600 teachers in the University. Based on the data in
the table, answer the questions that follow

Subject‐wise Distribution of Teachers

Subjects Percentage (%) of TeachersRatio of Male to Female Teachers
A 13% 1:7
B 18% 5:3
C 12% 1:3
D 21% 3:4
E 14% 9:5
F 22% 7:9

सारणी म िदए गए आँकड़ के आधार पर प के उ र दीिजए :

िन निलिखत सारणी िकसी िव िव ालय म अलग ‐ अलग िवषय म (ए‐एफ) कायरत अ यापक का पितशत बंटन और अ यापक तथा अ यािपकाओं के अनुपात
को प तुत करती है िव िव ालय म कुल अ यापक क सं या 1600 है सारणी म िदये गये आँकड़ो के आधार पर प 1‐5 तक के उ र द :

अ यापक का िवषयवार बंटन :

िवषय अ यापक क पितशतता (%)अ यापक और अ यािपकाओं क पितशतता
A 13% 1:7
B 18% 5:3
C 12% 1:3
D 21% 3:4
E 14% 9:5
F 22% 7:9

What is the total number of male teachers in the University?

Page 4

िव िव ालय म अ यापक क कुल सं या िकतनी है ?

[Question ID = 3629][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q04]
1. 696

[Option ID = 14513]
2. 702

[Option ID = 14514]
3. 712

[Option ID = 14515]
4. 668

[Option ID = 14516]

696

[Option ID = 14513]

5)

The given table presents the percentage distribution of teachers and ratio of male to female teachers working in a
university in six different subjects (A‐F). There is a total number of 1600 teachers in the University. Based on the data in
the table, answer the questions that follow

Subject‐wise Distribution of Teachers

Subjects Percentage (%) of TeachersRatio of Male to Female Teachers
A 13% 1:7
B 18% 5:3
C 12% 1:3
D 21% 3:4
E 14% 9:5
F 22% 7:9

सारणी म िदए गए आँकड़ के आधार पर प के उ र दीिजए :

िन निलिखत सारणी िकसी िव िव ालय म अलग ‐ अलग िवषय म (ए‐एफ) कायरत अ यापक का पितशत बंटन और अ यापक तथा अ यािपकाओं के अनुपात
को प तुत करती है िव िव ालय म कुल अ यापक क सं या 1600 है सारणी म िदये गये आँकड़ो के आधार पर प 1‐5 तक के उ र द :

अ यापक का िवषयवार बंटन :

िवषय अ यापक क पितशतता (%)अ यापक और अ यािपकाओं क पितशतता
A 13% 1:7
B 18% 5:3
C 12% 1:3
D 21% 3:4
E 14% 9:5
F 22% 7:9

Which is the ratio of the number of female teachers in Subject‐E to the number of male teachers in Subject‐D?

िवषय‐E म अ यािपकाओं क सं या के पितशत का अनुपात िवषय‐D म अ यापक क सं या का िकतना है ?

[Question ID = 3630][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q05]
1. 5 : 9

[Option ID = 14517]
2. 2 : 9

[Option ID = 14518]
3. 3 : 7

[Option ID = 14519]
4. 5 : 3

[Option ID = 14520]

5:9

[Option ID = 14517]

Page 5

Topic:‐ GP_20NOV_B_SH2

1) The variability or flexibility of delivery during the presentation of a lesson by a teacher is called as

एक अ यापक ारा पाठ के प तुतीकरण के दौरान प तुित के प रवतनशीलता अथवा न यता को िकस प म जाना जाता है ?

[Question ID = 3631][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q06]
1. Thinking curriculum/िचंतन पा यकम [Option ID = 14521]
2. Instructional variety/नैिमि क िविवधता [Option ID = 14522]
3. Comprehension/समझ [Option ID = 14523]
4. Procedural knowledge/पिकया मक ान [Option ID = 14524]

Thinking curriculum/िचंतन पा यकम [Option ID = 14521]

2) Ministry of Education, Government of India's, SWAYAM platform for offering MOOCs has how many quadrants for
designing courses?

भारत सरकार के िश ा मंतालय ारा संचािलत एम.ओ.ओ. सी. (MOOCs) पदान करने हेतु वयं (SWAYAM) मंच के कोस को बनाने (िडजाइिनंग) के िलए
िकतने चतुथक है ?

[Question ID = 3632][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q07]
1. 2 Quadrants/2 चतुथक [Option ID = 14525]
2. 4 Quadrants/4 चतुथक [Option ID = 14526]
3. 6 Quadrants/6 चतुथक [Option ID = 14527]
4. 8 Quadrants/8 चतुथक [Option ID = 14528]

2 Quadrants/2 चतुथक [Option ID = 14525]

3) Given below are two statements

Statement I: All components of working memory are in place by the age of 4 in a child as a development stage

Statement II: If a child does not continue to pay attention to information, the activation level weakens and finally drops so
low that the information cannot be reactivated and it disappears altogether

In light of the above statements, choose the most appropriate answer from the options given below

नीचे दो कथन िदए गए ह :

कथन ‐ I : िवकास क अव था के प म 4 वष क उम के बालक म िकयाशील मृित के सभी घटक अपने थान पर होते ह

कथन ‐ II : सूचनाओं के पित यिद एक बालक लगातार यान नह देता, तो उ पेरण तर कमजोर होता है और अ त म इतना िगर जाता है िक सूचना को पुनः
उ पे रत नह िकया जा सकता और यह पूण प से िवलु हो जाता है

उपरो कथन के आलोक म, नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र का चयन क िजए :

[Question ID = 3633][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q08]
1. Both Statement I and Statement II are correct/कथन I और II दोन सही ह [Option ID = 14529]
2. Both Statement I and Statement II are incorrect/कथन I और II दोन गलत ह [Option ID = 14530]
3. Statement I is correct but Statement II is incorrect/कथन I सही है, िक तु कथन II गलत है [Option ID = 14531]
4. Statement I is incorrect but Statement II is correct/कथन I गलत है, िक तु कथन II सही है [Option ID = 14532]

Both Statement I and Statement II are correct/कथन I और II दोन सही ह [Option ID = 14529]

4) Match List I with List II

Neural system of BrainType of Memory
A. Conscious I. Implicit Memory
B. Unconscious II. Procedural Memory
C. Motor skills III. Explicit Memory
D. Own experiences IV. Episodic Memory
Choose the correct answer from the options given below:

सूची ‐I को सूची ‐II से सुमेिलत क िजए :

सूची ‐I सूची ‐II
(मि त क का यूरॉन संबंधी तंत) ( मृित पकार)
A. चेतन I. अंतिनिहत मृित
B. अचेतन II. कायिविधक मृित

Page 6

C. पेशीय कौशल (मोटर ि क स) III. सु य मृित
D. आ मानुभव IV. सांयोिगक मृित
नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुिनए :

[Question ID = 3634][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q09]
1. A ‐ IV, B ‐ III, C ‐ I, D ‐ II [Option ID = 14533]
2. A ‐ III, B ‐ I, C ‐ II, D ‐ IV [Option ID = 14534]
3. A ‐ I, B ‐ II, C ‐ IV, D ‐ III [Option ID = 14535]
4. A ‐ II, B ‐ IV, C ‐ III, D ‐ I [Option ID = 14536]

A ‐ IV, B ‐ III, C ‐ I, D ‐ II [Option ID = 14533]

5) Cognitive domain for behavioural objectives comprises which of these objectives?

A. Evaluation

B. Valuing

C. Comprehension

D. Precision

E. Knowledge

Choose the correct answer from the options given below:

यवहारवादी उ े य के िलए सं ाना मक ेत म इन उ े य को समािव िकया जाता है :

A. मू यांकन

B. मू य िनधारण करना

C. समझ

D. यथाथता

E. ान

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुन :

[Question ID = 3635][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q10]
1. A, B and C only/केवल A, B, C

[Option ID = 14537]
2. B, C and D only/केवल B, C, D

[Option ID = 14538]
3. A, C and E only/केवल A, C, E

[Option ID = 14539]
4. C, D and E only/केवल C, D, E

[Option ID = 14540]

A, B and C only/केवल A, B, C

[Option ID = 14537]

6) During research when we avoid speculative and metaphysical approaches and instead concentrate on studying
observable facts, it is called:

शोध के दौरान जब हम मीमांसा मक और ताि वक ि कोण से बचते ह और पे णीय त य पर यान केि दत करते ह तो इसे िन निलिखत म से या कहा जाता है
:

[Question ID = 3636][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q11]
1. Feminism/नारीवाद [Option ID = 14541]
2. Ethnomethodology/नृजाितिव ान [Option ID = 14542]
3. Constructionism/संरचना मकता [Option ID = 14543]
4. Positivism/िन या मकता [Option ID = 14544]

Feminism/नारीवाद [Option ID = 14541]

7) In research, the combination of different methods, study groups, local and temporal settings, and different theoretical
perspectives in dealing with a phenomenon is called:

Page 7

िकसी प रघटना के संबंध म काय करते समय शोध म िविभ न प ितय , अ ययन समूह थानीय और अ थायी िव यास के संयोजन को कहते ह :

[Question ID = 3637][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q12]
1. Triangulation/ितभुजन [Option ID = 14545]
2. Content analysis/िवषय सामगी िव ेषण [Option ID = 14546]
3. Corpus/कापस [Option ID = 14547]
4. Mediation/म य थता [Option ID = 14548]

Triangulation/ितभुजन [Option ID = 14545]

8) Identify the CORRECT sequence of steps for the centroid method of factor analysis

A. Work out the sum of coefficients in each column of the correlation matrix

B. Compute a matrix of correlation

C. Obtain the Sum (T) of columns

D. Divide the sum of each column by the square root of (T)

Choose the correct answer from the options given below

फै टर िव े ण क के दक प ित के िलए कदम के सहीकम क पहचान कर :


A. सहसंबंध मैिट स के प येक कालम म गुणांक का योगफल िनकाल

B. सहसंबंध के मैिट स क गणना कर

C. कालम का योगफल (T) पा कर

D. प येक कालम के योगफल को (T) के वगमूल से िवभािजत कर

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुन :

[Question ID = 3638][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q13]
1. A, C, D, B [Option ID = 14549]
2. C, B, A, D [Option ID = 14550]
3. B, A, C, D [Option ID = 14551]
4. B, C, A, D [Option ID = 14552]

A, C, D, B [Option ID = 14549]

9) Match List I with List II for scale construction techniques

List I List II

A.
I. Number of individual items are developed into
Arbitrary
a test which is given to a group of respondents
approach

B.
Consensus II. Scale is developed on an ad‐hoc basis
approach

C. Item III. Chosen on the basis of their conforming to
Analysis some ranking of items with ascending and
approach descending discriminating power

D.
IV. Panel of Judges evaluate the items chosen
Cumulative
for inclusion in the instrument
scales

Choose the correct answer from the options given below:

सूची ‐I को सूची ‐II से सुमेिलत क िजए :

सूची ‐I सूची ‐II

A. या ि छक I. अलग‐अलग मद क सं या को एक पाठ म िवकिसत िकया जाता है
ि कोण िजसे उ रदाताओं के समूह को िदया जाता है

B. सवस मत
II. तदथ आधार पर पैमाने को िवकिसत िकया जाता है
ि कोण

Page 8

C. मद िव े ण III. आरोही और अवरोही िवभेदकारी शि
ष सिहत कुछ मद क शेणीकरण
ि कोण क अनु पता के आधार पर चयिनत

D. संचयी IV. िलखत म शािमल करने के िलए चुनी गई मद का मू यांकन करने के
पैमाना िलए िनणायक का पैनल

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुिनए :

[Question ID = 3639][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q14]
1. A ‐ III, B ‐ II, C ‐ I, D ‐ IV

[Option ID = 14553]
2. A ‐ II, B ‐ IV, C ‐ I, D ‐ III

[Option ID = 14554]
3. A ‐ I, B ‐ III, C ‐ II, D ‐ IV

[Option ID = 14555]
4. A ‐ IV, B ‐ I, C ‐ III, D ‐ II

[Option ID = 14556]

A ‐ III, B ‐ II, C ‐ I, D ‐ IV

[Option ID = 14553]

10) Given below are two statements

Statement I: The base of the binary number system is 2.

Statement II: Binary addition is just like decimal addition except that the rules are much simpler.

In light of the above statements, choose the correct answer from the options given below

नीचे दो कथन िदए गए ह :

कथन ‐ I : ि आधारी सं या पणाली का आधार 2 है

कथन ‐ II : ि आधारी योग, दशमलव जोड़ के समान ही होता है िसवाय इसके िक िनयम काफ सरल ह

उपरो कथन के आलोक म, नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र का चयन क िजए :

[Question ID = 3640][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q15]
1. Both Statement I and Statement II are true/कथन I और II दोन स य ह [Option ID = 14557]
2. Both Statement I and Statement II are false/कथन I और II दोन अस य ह [Option ID = 14558]
3. Statement I is true but Statement II is false/कथन I स य है , िक तु कथन II अस य है [Option ID = 14559]
4. Statement I is false but Statement II is true/कथन I अस य है , िक तु कथन II स य है [Option ID = 14560]

Both Statement I and Statement II are true/कथन I और II दोन स य ह [Option ID = 14557]

11) More and more informal exchanges within a group to resolve conflicts is an example of

टकराव का समाधान करने के िलए एक समूह के भीतर अिधक से अिधक अनौपचा रक आदान‐पदान उदाहरण है ‐

[Question ID = 3641][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q16]
1. Vertical communication/उ वाधर संपषे ण का [Option ID = 14561]
2. Horizontal communication/ िै तज संपष े ण का [Option ID = 14562]
3. Risk communication/जोिखम संपष े ण का [Option ID = 14563]
4. Personal communication/वैयि क संपष े ण का [Option ID = 14564]

Vertical communication/उ वाधर संपष
े ण का [Option ID = 14561]

12) Which of the following are identified as verbal communication skills?

A. Use of aggressive language

B. Assertiveness

C. Opening feedback channels

D. Taking credit for oneself

E. Use of affirmative words

Choose the correct answer from the options given below:

Page 9

िन निलिखत म से िकसक पहचान वािचक संपेषण कौशल के प म क जाती है

A. आकामक भाषा का पयोग

B. आगिहता

C. फ डबैक के चैनल का पावधान

D. वयं को शेय देना

E. वीकारा मक श द का पयोग

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुन :

[Question ID = 3642][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q17]
1. A, B and C only/केवल A, B और C [Option ID = 14565]
2. B, C and D only/केवल B, C और D [Option ID = 14566]
3. C, D and E only/केवल C, D और E [Option ID = 14567]
4. B, C and E only/केवल B, C और E [Option ID = 14568]

A, B and C only/केवल A, B और C [Option ID = 14565]

13) Given below are two statements

Statement I: Body language is the basis of deceptive communication.

Statement II: Non‐verbal cues have their own shared meanings.

In light of the above statements, choose the correct answer from the options given below

नीचे दो कथन िदए गए ह :

कथन ‐ I : सांकिे तक भाषा, भामक भाषा का आधार होती है

कथन ‐ II : गैर‐वािचक संकेत का अपना साझा अथ होता है

उपरो कथन के आलोक म, नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र का चयन क िजए :

[Question ID = 3643][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q18]
1. Both Statement I and Statement II are true/कथन I और II दोन स य ह [Option ID = 14569]
2. Both Statement I and Statement II are false/कथन I और II दोन अस य ह [Option ID = 14570]
3. Statement I is true but Statement II is false/कथन I स य है , िक तु कथन II अस य है [Option ID = 14571]
4. Statement I is false but Statement II is true/कथन I अस य है , िक तु कथन II स य है [Option ID = 14572]

Both Statement I and Statement II are true/कथन I और II दोन स य ह [Option ID = 14569]

14) Identify the CORRECT sequence of categories of grapevine communication

A. Cluster chain

B. Probability chain

C. Gossip chain

D. Single strand chain

Choose the correct answer from the options given below

जनपवाद संपेषण क शेिणय के सही कम क पहचान कर :

A. समूह शख
ंृ ला

B. संभा यता शख
ंृ ला

C. गपशप शख
ंृ ला

D. एकल टांड शख
ंृ ला

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुन :

[Question ID = 3644][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q19]
1. A, B, C, D [Option ID = 14573]
2. B, C, D, A [Option ID = 14574]
3. D, C, B, A [Option ID = 14575]
4. C, D, A, B [Option ID = 14576]

A, B, C, D [Option ID = 14573]

Page 10

15) Match List I with List II

List I List II
Categories of communication Features
A. Lateral I. Touch communication
B. Haptics II. Between equals
C. Semantics III. Interpretation of signs
D. Semiotics IV. Concerned with meanings
Choose the correct answer from the options given below:

सूची ‐I को सूची ‐II से सुमेिलत क िजए :

सूची ‐I सूची ‐II
(संपेषण शेिणयाँ) (िवशेषताएँ)
A. पाि क I. संपेषण पश
B. पश िव ान II. समक के बीच संपेषण
C. अथपूरक III. संकेत क या या
D. सांकिे तक IV. अथ से संबंिधत
नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुिनए :

[Question ID = 3645][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q20]
1. A ‐ II, B ‐ I, C ‐ IV, D ‐ III [Option ID = 14577]
2. A ‐ III, B ‐ II, C ‐ I, D ‐ IV [Option ID = 14578]
3. A ‐ IV, B ‐ III, C ‐ II, D ‐ I [Option ID = 14579]
4. A ‐ I, B ‐ IV, C ‐ III, D ‐ II [Option ID = 14580]

A ‐ II, B ‐ I, C ‐ IV, D ‐ III [Option ID = 14577]

16) What comes next in the following sequence?

8, 6, 4.5, 3.5, ___

8, 6, 4.5, 3.5 के अनुकम म अगला कौन‐सा अंक होगा ?

[Question ID = 3646][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q21]
1. 1/1 [Option ID = 14581]
2. 2/2 [Option ID = 14582]
3. 2.5/2.5 [Option ID = 14583]
4. 3/3 [Option ID = 14584]

1/1 [Option ID = 14581]

17) X has one and a quarter times as many as Y, and Z has one and a quarter times as many as X. Altogether, they have 61.
How many do Z, Y and X have, respectively?

X के पास Y का सवा गुना है और Z के पास X का सवा गुना है ये सभी के पास सि मिलत प से 61 ह Z, Y और X के पास कमशः िकतने ह ?

[Question ID = 3647][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q22]
1. 25, 16, 20/25, 16, 20 [Option ID = 14585]
2. 20, 16, 12/20, 16, 12 [Option ID = 14586]
3. 25, 20, 16/25, 20, 16 [Option ID = 14587]
4. 16, 20, 25/16, 20, 25 [Option ID = 14588]

25, 16, 20/25, 16, 20 [Option ID = 14585]

18) Showing the man in a photo, Kavita said, "He is the brother of my uncle's daughter".

How is the man realted to Kavita?

एक फोटो म एक यि को िदखाते हए किवता ने कहा, वह मेरे चाचा क बेटी का भाई है उस यि से किवता का या र ता है ?

[Question ID = 3648][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q23]
1. Nephew/भतीजा [Option ID = 14589]
2. Cousin/चचेरा भाई (किजन) [Option ID = 14590]
3. Uncle/चाचा [Option ID = 14591]
4. Son/पुत [Option ID = 14592]

Nephew/भतीजा [Option ID = 14589]

Page 11

19) Given below are two statements

Statement I: In one minute, the minute hand of a clock gains 5° over the hour hand.

Statement II: If both the minute and hour hands start moving together from the same position, both the hands will coincide
after 64 minutes.

In light of the above statements, choose the correct answer from the options given below

नीचे दो कथन िदए गए ह :

कथन ‐ I : एक िमनट म िकसी दीवार घडी क िमनट क सुई, घंटे क सुई से 5° आगे बढ़ जाती है

कथन ‐ II : यिद िमनट और घंटे क सुइयाँ एक ही ि थित म आगे बढ़ना शु करती ह तो दोन सुइयाँ 64 िमनट बाद एक, दूसरे से िमलगी

उपरो कथन के आलोक म, नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र का चयन क िजए :

[Question ID = 3649][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q24]
1. Both Statement I and Statement II are true/कथन I और II दोन स य ह [Option ID = 14593]
2. Both Statement I and Statement II are false/कथन I और II दोन अस य ह [Option ID = 14594]
3. Statement I is true but Statement II is false/कथन I स य है , िक तु कथन II अस य है [Option ID = 14595]
4. Statement I is false but Statement II is true/कथन I अस य है , िक तु कथन II स य है [Option ID = 14596]

Both Statement I and Statement II are true/कथन I और II दोन स य ह [Option ID = 14593]

20)

[Question ID = 3650][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q25]
1. A and B only/केवल A और B [Option ID = 14597]
2. B and C only/केवल B और C [Option ID = 14598]
3. A and C only/केवल A और C [Option ID = 14599]
4. A only/केवल A [Option ID = 14600]

A and B only/केवल A और B [Option ID = 14597]

21) In the context of uses of language, which of the following is the fallacy that pertains to the relationship between a
person's beliefs and his circumstances?

िन निलिखत म से कौन‐सा तक दोष है जो यि के िव ास और प रि थितय के बीच संबंध को य करता है

[Question ID = 3651][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q26]
1. Argumentum and Baculum (force)/आगुमटम एंड बैकल
ु म (शि ) [Option ID = 14601]
2. Argumentum ad Hominem (circumstantial)/आगुमटम एंड होिमनेम (प रि थितज य) [Option ID = 14602]
3. Argumentum ad lgnorantiam (ignorance)/आगुमटम एंड इ नोरिटयन (अ ानता) [Option ID = 14603]
4. Argumentum ad Verecundiam (authority)/आगुमटम एंडवेरक
े िंु डयन (पािधकार) [Option ID = 14604]

Argumentum and Baculum (force)/आगुमटम एंड बैकल
ु म (शि ) [Option ID = 14601]

22) If 'Some members are not voters' is false in a square of the opposition of proposition, which of the following code can

Page 12

be correctly picked

A. 'All members are voters' is false

B. 'Some members are voters' is true

C. 'All members are voters' is true

D. 'No members are voters' is true

Choose the correct answer from the options given below:

तक वा य के िवरोधी वग म यिद "कुछ सद य मतदाता नह ह" अस य है, तो िन निलिखत म से िकस कूट को सही माना जा सकता है

A. "सभी सद य मतदाता ह" अस य ह

B. "कुछ सद य मतदाता ह" स य है

C. "सभी सद य मतदाता है" स य है

D. "कोई सद य मतदाता नह ह" स य है

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुन :

[Question ID = 3652][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q27]
1. A and D only/केवल A और D [Option ID = 14605]
2. A and B only/केवल A और B [Option ID = 14606]
3. B and C only/केवल B और C [Option ID = 14607]
4. C and D only/केवल C और D [Option ID = 14608]

A and D only/केवल A और D [Option ID = 14605]

23) Which of the following codes correctly represents the figure and mood of the argument?

All businessmen are self‐confident

No self‐confident men are religious

Therefore, No religious men are businessmen

Choose the correct answer from the options given below

िन निलिखत कौन‐सा कूट तकवा य के आकार और पकार को सही प म प तुत करता है :

सभी यापारी आ म‐िव ासी होते है

आ म‐िव ास रिहत कोई भी यि धािमक नह होता

इसिलए कोई भी धािमक यि यापारी नह होता

[Question ID = 3653][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q28]
1. AEE ‐ I

[Option ID = 14609]
2. AEE ‐ II

[Option ID = 14610]
3. AEE ‐ III

[Option ID = 14611]
4. AEE ‐ IV

[Option ID = 14612]

AEE ‐ I

[Option ID = 14609]

24) The knowing self knows objects through the instrumentality of the sense organs (Indriyas) but the existence of Indriya
is proved by

ाता इि दय क सहायता से पदाथ के बारे म जानकारी पा करता है इि दय का अि त व पमािणत िकया जाता है िन न म से िकसके ारा :

[Question ID = 3654][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q29]

Page 13

1. Anumana Pramana/अनुमान पमाण ारा [Option ID = 14613]
2. Śabda pramana/श द पमाण ारा [Option ID = 14614]
3. Arthapatti Pramana/अथापि ारा [Option ID = 14615]
4. Upamana Pramana/उपमान पमाण ारा [Option ID = 14616]

Anumana Pramana/अनुमान पमाण ारा [Option ID = 14613]

25) Which form of knowledge is NOT derived through the instrumentality of other knowledge?

ान के िकस व प को अ य ान क सहायता से पा नह िकया जाता है

[Question ID = 3655][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q30]
1. Perception/प य [Option ID = 14617]
2. Inference/अनुमान [Option ID = 14618]
3. Word‐testimony/श द पमाण [Option ID = 14619]
4. Comparison/उपमान [Option ID = 14620]

Perception/प य [Option ID = 14617]

26) In respect of computer software, features of a typical operating system include:

A. The interface‐allowing communication between the user and the computer

B. Memory management‐allocating internal memory (RAM) to programs and data in use and retrieving and storing data on
the external memory devices

C. Resource handling‐controlling peripheral devices (input and output devices) and handling user requests for peripheral
devices

D. Internet access‐providing connectivity to the services on the Internet

Choose the correct answer from the options given below:

कं यूटर सॉ टवेअर के संबंध म िकसी पितिनिधक आपरेिटंग िस टम क िवशेषताओं म िन निलिखत शािमल होते है

A. िद इंटरफेस ‐ पयो ा व कं यूटर के बीच संपेषण क अनुमित देता है

B. मेमोरी पबंधन ‐ पयोग हो रहे पोगाम और आंकड़ के िलए आतं रक मेमोरी (आर ए एम) का आवंटन और बा मेमोरी डेवाइसेस पर आंकड़ क पुनःपाि
व भंडारण

C. संसाधन संभालना ‐ प रधीय डेवाइस (इनपुट व आउटपुट डेवाइस) को िनयंितत करना व प रघीय डेवाइस के िलए पयो ा अनुरोध को संभालना

D. इंटरनेट पहच
ं ‐ इंटरनेट पर से व ाओं के िलये संपक पदान करना

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुन :

[Question ID = 3656][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q31]
1. A, C and D only/केवल A, C और D [Option ID = 14621]
2. B, C and D only/केवल B, C और D [Option ID = 14622]
3. A, B and C only/केवल A, B और C [Option ID = 14623]
4. A, B and D only/केवल A, B और D [Option ID = 14624]

A, C and D only/केवल A, C और D [Option ID = 14621]

27) Match List I with List II

List I List II

(Description) (Appropriate Technical Term)

A. Authoring language used to create
documents to be viewed on the World I. Browser
Wide Web

B. Computer that responds to requests
to provide information and services II. HTTP
over the Internet

C. Defines how messages are
transmitted and formatted over the III. HTML
Internet

D. Software that enables users to
access/view documents and other IV. Internet server
resources on the Internet

Page 14

Choose the correct answer from the options given below:

सूची ‐I को सूची ‐II से सुमेिलत क िजए :

सूची ‐I सूची ‐II

(िववरण) (उपयु तकनीक पद)

A. डॉ युमट बनाने के िलए ल वेज िलखना िजसे व ड वाइड
I. बाउजर
वेब पर देखा जाए

B. इंटरनेट पर सूचनाएँ एवं सेवाएँ देने के िलए िकए गए आगह
II. एच.टी.टी.पी.
का उ र देने वाले कं यूटर

C. इंटरनेट पर टांसिमट एवं फॉम ट होने वाले मैसेजेज को
III. एच.टी.एम.एल.
प रभािषत करना

D. ऐसा सॉ टवेयर जो पयोगक ा को इंटरनेट पर डॉ यूमट
IV. इंटरनेट सवर
और दूसरे संसाधन को ऐ सेस/देखने के यो य बनाता हो

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुिनए :

[Question ID = 3657][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q32]
1. A ‐ III, B ‐ IV, C ‐ I, D ‐ II

[Option ID = 14625]
2. A ‐ I, B ‐ IV, C ‐ II, D ‐ III

[Option ID = 14626]
3. A ‐ IV, B ‐ III, C ‐ I, D ‐ II

[Option ID = 14627]
4. A ‐ III, B ‐ IV, C ‐ II, D ‐ I

[Option ID = 14628]

A ‐ III, B ‐ IV, C ‐ I, D ‐ II

[Option ID = 14625]

28) Arrange the following optical storage devices in decreasing order of their storage capacity

A. DVD

B. CD‐ROM

C. Blu‐Ray

Choose the correct answer from the options given below

टोरेज कैपेिसटी के घटते कम म िन नांिकत टोरेज िडवाइसेस को यवि थत क िजए:

A. डी.वी.डी.

B. सी.डी. ‐ रौम

C. लू रे

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुन :

[Question ID = 3658][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q33]
1. C, B, A [Option ID = 14629]
2. C, A, B [Option ID = 14630]
3. B, C, A [Option ID = 14631]
4. A, C, B [Option ID = 14632]

C, B, A [Option ID = 14629]

29) Given below are two statements

Statement I: An operating system controls peripherals, and allocates memory and processor time.

Statement II: An operating system provides Internet access.

In light of the above statements, choose the correct answer from the options given below

नीचे दो कथन िदए गए ह :

Page 15

कथन ‐ I : एक ऑपरेिटंग िस टम पे रफेर स को िनयि तत करता है, और मेमोरी और पोसेसर समय का आवंटन करता है

कथन ‐ II : एक ऑपरेिटंग िस टम इंटरनेट ऐ सेस पदान करता है

उपरो कथन के आलोक म, नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र का चयन क िजए :

[Question ID = 3659][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q34]
1. Both Statement I and Statement II are true/कथन I और II दोन स य ह [Option ID = 14633]
2. Both Statement I and Statement II are false/कथन I और II दोन अस य ह [Option ID = 14634]
3. Statement I is true but Statement II is false/कथन I स य है , िक तु कथन II अस य है [Option ID = 14635]
4. Statement I is false but Statement II is true/कथन I अस य है , िक तु कथन II स य है [Option ID = 14636]

Both Statement I and Statement II are true/कथन I और II दोन स य ह [Option ID = 14633]

30) Which of the following is the appropriate GUI (Graphical User Interface) component used to select one from multiple
alternatives?
िन नांिकत म से कौन उपयु जी.यू.आई. (गैिफकल यूजर इंटरफेस) घटक है जो बह िवक प म से एक को चुनने म पयोग िकया जाता है

[Question ID = 3660][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q35]
1. Scroll bar/ कॉल बार [Option ID = 14637]
2. Push button/पुश बटन [Option ID = 14638]
3. Progress bar/पोगसे बार [Option ID = 14639]
4. Radio button/रेिडयो बटन [Option ID = 14640]

Scroll bar/ कॉल बार [Option ID = 14637]

31) Which one among the following diseases is NOT caused due to exposure to ultra‐violet radiation?

िन निलिखत म से कौन‐सा रोग परा बैगनी िविकरण पभावन के कारण नह होता है ?

[Question ID = 3661][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q36]
1. Bronchitis/ ासनली शोथ [Option ID = 14641]
2. Melanoma/मेलानोमा [Option ID = 14642]
3. Ocular damage/नेत ित [Option ID = 14643]
4. Erythema/ वकि मा [Option ID = 14644]

Bronchitis/ ासनली शोथ [Option ID = 14641]

32) Match List I with List II

List I List II

Class of water
Example/Explanation
pollutants

A. Disease‐causing I. Organic wastes decomposed by aerobic
agents bacteria

B. Oxygen depleting
II. Acids, salts, compounds of toxic metals
wastes

C. Inorganic plant
III. Bacteria, protozoa, worms etc.
nutrients

D. Water‐soluble IV. Water‐soluble nitrates and phosphate cause
inorganic chemicals excessive growth of algae etc

Choose the correct answer from the options given below:

सूची ‐I को सूची ‐II से सुमेिलत क िजए :

सूची ‐I सूची ‐II

जल पदूषक का वग उदाहरण / या या

A. रोगजनक कारक I. वायुजीवी जीवाणु ारा िवघिटत काबिनक अपिश

B. ऑ सीजन कम करने वाले
II. अ ल,लवण, िवषा धातु ओ ं के यौिगक
अपिश

C. पौध के अकाबिनक पोषक
III. जीवाणु, पजीवाणु (पोटोजोआ) कृिम इ यािद
तव

D. जल म घुलनशील IV. जल म घुलनशील नाइटेट और फॉ फेट शैवाल इ यािद
अकाबिनक रसायन क अित वृि करते ह

Page 16

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुिनए :

[Question ID = 3662][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q37]
1. A ‐ I, B ‐ IV, C ‐ II, D ‐ III

[Option ID = 14645]
2. A ‐ II, B ‐ III, C ‐ I, D ‐ IV

[Option ID = 14646]
3. A ‐ III, B ‐ I, C ‐ IV, D ‐ II

[Option ID = 14647]
4. A ‐ IV, B ‐ II, C ‐ III, D ‐ I

[Option ID = 14648]

A ‐ I, B ‐ IV, C ‐ II, D ‐ III

[Option ID = 14645]

33) Given below are two statements

Statement I: Nitrification results in an increase in effluent ammonia toxicity

Statement II: Denitrification reduces nitrate to nitrogen gas using bacteria

In light of the above statements, choose the most appropriate answer from the options given below

नीचे दो कथन िदए गए ह :

कथन ‐ I : बिहःसाव क अमोिनया िवषा ता म वृि नाइटीकरण का प रणाम है

कथन ‐ II : िवनाइटीकरण म जीवाणु का पयोग कर नाइटेट को नाइटोजन गै स म अपचियत करते ह

उपरो कथन के आलोक म, नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र का चयन क िजए :

[Question ID = 3663][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q38]
1. Both Statement I and Statement II are correct/कथन I और II दोन सही ह [Option ID = 14649]
2. Both Statement I and Statement II are incorrect/कथन I और II दोन गलत ह [Option ID = 14650]
3. Statement I is correct but Statement II is incorrect/कथन I सही है , िक तु कथन II गलत है [Option ID = 14651]
4. Statement I is incorrect but Statement II is correct/कथन I गलत है , िक तु कथन II सही है [Option ID = 14652]

Both Statement I and Statement II are correct/कथन I और II दोन सही ह [Option ID = 14649]

34) Flotation is a unit operation, used in wastewater treatment to

A. Remove the lighter suspended solids

B. Concentrate biological sludge

C. Remove oil and grease

D. Remove the temporary hardness of the water

Choose the correct answer from the options given below:

लवन एक इकाई िकया है िजसका उपयोग अपिश जल से या शु करने म िकया जाता है:

A. हिषत िनलंिबत ठोस पदाथ को हटाने म

B. सांद जैिवक य गाढ़े क चड़ के िलए

C. तेल और गीस (गीज) को हटाने म

D. जल के अ थायी कठोरता को हटाने म

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुन :

[Question ID = 3664][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q39]
1. A, B and C only/केवल A, B और C [Option ID = 14653]
2. B, C and D only/केवल B, C और D [Option ID = 14654]
3. A, B and D only/केवल A, B और D [Option ID = 14655]
4. A, B, C and D/A, B, C और D [Option ID = 14656]

A, B and C only/केवल A, B और C [Option ID = 14653]

35) Match List I with List II

Page 17

List I List II
Ozone depleting substanceName
A. C3HF7 I. HCFC
B. C2FH3Cl2 II. Halons
C. C2F4Cl2 III. HFC
D. CF3Br IV. CFC
Choose the correct answer from the options given below:

सूची ‐I को सूची ‐II से सुमेिलत क िजए :

सूची ‐I सूची ‐II
ओजोन रत पदाथ नाम
A. C3HF7 I. HCFC
B. C2FH3Cl2 II. हैलो स
C. C2F4Cl2 III. HFC
D. CF3Br IV. CFC
नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुिनए :

[Question ID = 3665][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q40]
1. A ‐ I, B ‐ III, C ‐ II, D ‐ IV [Option ID = 14657]
2. A ‐ III, B ‐ I, C ‐ IV, D ‐ II [Option ID = 14658]
3. A ‐ II, B ‐ IV, C ‐ III, D ‐ I [Option ID = 14659]
4. A ‐ IV, B ‐ II, C ‐ I, D ‐ III [Option ID = 14660]

A ‐ I, B ‐ III, C ‐ II, D ‐ IV [Option ID = 14657]

36) The country which has the highest number of higher education institutions is:

वह देश जहाँ पर उ च िश ा सं थान क सवािधक सं या है :

[Question ID = 3666][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q41]
1. India/भारत [Option ID = 14661]
2. China/चीन [Option ID = 14662]
3. USA/यु.एस.ए. [Option ID = 14663]
4. Russia/ स [Option ID = 14664]

India/भारत [Option ID = 14661]

37) Arrange the following in chronological order of their occurrence

A. Hartog Commission

B. Sadler Commission

C. Macaulay's Minutes

D. Sargent plan

E. Wood's Despatch

Choose the correct answer from the options given below

िन निलिखत को उनके गठन कम कालकमानुसार यवि थत क िजए

A. हाट ग आयोग

B. सेडलर आयोग

C. मैकाले कायवृत (िमन स)

D. साजट योजना ( लान)

E. वुड िड पैच

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुन :

[Question ID = 3667][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q42]
1. C, E, A, B, D [Option ID = 14665]
2. C, E, B, A, D [Option ID = 14666]
3. C, E, B, D, A [Option ID = 14667]
4. C, B, E, A, D [Option ID = 14668]

C, E, A, B, D [Option ID = 14665]

Page 18

38) Which of the following are NOT statutory bodies?

A. NAAC

B. NMC

C. NCERT

D. AICTE

E. NCTE

Choose the correct answer from the options given below:

िन निलिखत म से कौन से सांिविधक िनकाय ह :

A. NAAC

B. NMC

C. NCERT

D. AICTE

E. NCTE

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुन :

[Question ID = 3668][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q43]
1. A and B only/केवल A और B [Option ID = 14669]
2. C and D only/केवल C और D [Option ID = 14670]
3. A and C only/केवल A और C [Option ID = 14671]
4. D and E only/केवल D और E [Option ID = 14672]

A and B only/केवल A और B [Option ID = 14669]

39) UGC is established for:

A. Promoting research and innovations in higher education in the country

B. Coordination, determination and maintenance of standards of university education

C. Increasing access to higher education in the country

D. Disbursing grants to the universities and colleges

E. Serving as a vital link between the Union and State governments and institutions of higher learning

Choose the correct answer from the options given below:

यू जी सी क थापना िकस उ े य के िलए हई है ?

A. देश म उ च िश ा म अनुसंधान और नवपवतन को बढ़ावा देना

B. िव िव ालयी िश ा के मानक का सम वयन, िनधारण और देखभाल

C. देश म उ च िश ा तक पहच
ँ को बढ़ाना

D. िव िव ालय और कॉलेज को अनुदान का िवतरण करना

E. संघ तथा रा य सरकार और उ च िश ा अिधगम सं थान के बीच मह वपूण कड़ी के प म सेवा पदान करना

नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र का चयन क िजए :

[Question ID = 3669][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q44]
1. A, C and E only/केवल A, C और E [Option ID = 14673]
2. A, B and C only/केवल A, B और C [Option ID = 14674]
3. A, B, C and D only/केवल A, B, C और D [Option ID = 14675]
4. B, D and E only/केवल B, D और E [Option ID = 14676]

A, C and E only/केवल A, C और E [Option ID = 14673]

40) Match List I with List II

List I List II
A. AICTE I. Promotes research in Philosophy
B. ICHR II. Promotes research in History
C. ICPR III. Promotion of quality in Technical Education
D. ICSSR IV. Promotes research in Social Sciences
Choose the correct answer from the options given below:

Page 19

सूची ‐I को सूची ‐II से सुमेिलत क िजए :

सूची ‐I सूची ‐II
A. AICTE I. दशनशा त म अनुसंधान को बढ़ाना
B. ICHR II. इितहास म अनुसंधान को बढ़ाना
C. ICPR III. तकनीक िश ा क गुणव ा को बढ़ावा देना
D. ICSSR IV. सामािजक िव ान म अनुसंधान को बढ़ाना
नीचे िदए गए िवक प म से सही उ र चुिनए :

[Question ID = 3670][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q45]
1. A ‐ III, B ‐ II, C ‐ I, D ‐ IV [Option ID = 14677]
2. A ‐ III, B ‐ II, C ‐ IV, D ‐ I [Option ID = 14678]
3. A ‐ II, B ‐ III, C ‐ I, D ‐ IV [Option ID = 14679]
4. A ‐ IV, B ‐ II, C ‐ III, D ‐ I [Option ID = 14680]

A ‐ III, B ‐ II, C ‐ I, D ‐ IV [Option ID = 14677]

Topic:‐ GP_20NOV_C_SH2

1) Read the given passage and answer the questions that follow

Social exclusion is a multi‐dimensional concept conceived to capture different aspects of social disadvantage‐economic,
social, political and cultural‐that exist in multiple variations across nations. Stripped to its essence, the term focuses on the
groups excluded in economic, social and cultural terms as well as on the mechanisms that work to relegate them to the
status of social outsiders. Originating mainly in the writings of French sociologists, the concept is receiving growing scholarly
attention in Western Europe. The emergence of the term, in fact, reflects an attempt to reconceptualise the changing
nature of social disadvantage in post‐industrial societies in the face of major technological change and economic
restructuring. The West, for example, has been experiencing an intensifying process of social integration that is occurring
because of long‐term unemployment, increasing migration and the rolling back of the welfare state. Consequently, new
vulnerable social groups have been emerging and are labelled in different ways: 'the new industrial poor', 'immigrants',
'ethnic groups', 'single parents', among others. Interest in social exclusion has grown in relation to the growth of new social
problems in the west. Two important issues are worth considering here. First, does the concept add anything new which
cannot be provided by analysis within a more conventional framework of, say, poverty, inequality, deprivation and so on.
Second and more important, can this concept be extended beyond a European perspective to a development setting? Can it
be exported from the North to the South, from a situation where the majority are well‐off to a situation where the majority
are poor? Clearly, a great deal of attention has been paid, in development analysis, to related issues such as poverty,
inequality, deprivation, entitlements and capabilities.

िदये गए ग ांश को पढ़ और नीचे िदए गए प के उ र द :

सामािजक बिह कार एक बह ‐ आयामी अवधारणा है जो स पूण देश म िविवध प म अि त ववान आिथक, सामािजक, राजनीितक और सां कृितक ‐ सामािजक
किमय के िविभ न पहलुओं को समािव करने क धारणा है इसके स व के िलए खुले हए; यह श द, उन समूह जो आिथक, सामािजक और सां कृितक प से
बिह कृत समूह पर यान किदत करता है और साथ ही यह श द सामािजक प से बाहरी लोग को उनक ि थित से बाहर िनकालने का काय करने वाले तंत पर
यान किदत करता है फाँस के समाज शाि तय के लेख म मु य प उ ूत यह अवधारणा पि मी यूरोप म बढ़ते हए प म िव ान का यान पा कर रही है इस
श द क उ पि , वा तव म मु य तकनीक बदलाव और आिथक पुनसरचना के चलते उ र ‐ आ ोिगक समाज म सामािजक कमी के बदलते व प को
पुनअवधारणा बनाने के एक पयास को पदिशत करती है उदाहरण के िलए पि म सामािजक िवख डन क एक घनीभूत होती पिकया का अनुभव कर रहा है जो
इसिलए हो रहा है य िक वहां लंबे समय क बेरोजगारी, बढ़ता अपवासन और क याणकारी रा य से पीछे हटने क गितिविधयाँ पायी जा रही है फल व प नये
सुभे सामािजक समूह का उ व हो रहा है और वे दूसर के बीच म िविभ न प म जाने जाते ह; 'नव औ ोिगक गरीब', 'अपवासी', 'नृजातीय समूह', 'एकल
अिभभावक' पि म म नयी सामािजक सम याओं के वृि के संबंध म सामािजक बिह कार म िच बढ़ गयी है यहाँ दो मह वपूण मु े मू यवान िवचार के ह पथम
या अवधारणा म नया शािमल होता है जो िव ष े ण ारा गरीबी, असमानता, वंचन इ यािद के जैसे अिधक परंपरागत फ े म वक के तहत नह पदान िकया जा
सकता दूसरा और अिधक मह वपूण, िक या इस अवधारणा का यूरोपीय प रपे य से िवकास यव था (सेिटंग) के अित र िव ता रत िकया जा सकेगा ? या यह
उ र क तरफ से दि ण क तरफ जा सकेगा, एक ऐसी ि थित िजसम बहसं यक लोग धनी ह से एक ऐसी ि थित िजसम बहसं यक लोग गरीब हो ? प प
से गरीबी, असमानता, वंचन हकदारी और मताओं वाले संबंिधत मु पर िवकास िव ष े ण म यापक प से यान िदया गया है

The concept of social exclusion is multidimensional because of:

सामािजक बिह कार क अवधारणा िकस कारण से बहआयामी है :

[Question ID = 3671][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q46]
1. multiple groups to focus on/िविवध समूह पर किदत [Option ID = 14681]
2. variations in deprivations/वंचना के व प म िभ नता [Option ID = 14682]
3. the prevalent notion about social outsiders/सामािजक प से बाहरी लोग के बारे म पचिलत अवधारणा [Option ID = 14683]
4. social statuses across nations/संपूण देश म सामािजक ि थित [Option ID = 14684]

multiple groups to focus on/िविवध समूह पर किदत [Option ID = 14681]

Page 20

2) Read the given passage and answer the questions that follow

Social exclusion is a multi‐dimensional concept conceived to capture different aspects of social disadvantage‐economic,
social, political and cultural‐that exist in multiple variations across nations. Stripped to its essence, the term focuses on the
groups excluded in economic, social and cultural terms as well as on the mechanisms that work to relegate them to the
status of social outsiders. Originating mainly in the writings of French sociologists, the concept is receiving growing scholarly
attention in Western Europe. The emergence of the term, in fact, reflects an attempt to reconceptualise the changing
nature of social disadvantage in post‐industrial societies in the face of major technological change and economic
restructuring. The West, for example, has been experiencing an intensifying process of social integration that is occurring
because of long‐term unemployment, increasing migration and the rolling back of the welfare state. Consequently, new
vulnerable social groups have been emerging and are labelled in different ways: 'the new industrial poor', 'immigrants',
'ethnic groups', 'single parents', among others. Interest in social exclusion has grown in relation to the growth of new social
problems in the west. Two important issues are worth considering here. First, does the concept add anything new which
cannot be provided by analysis within a more conventional framework of, say, poverty, inequality, deprivation and so on.
Second and more important, can this concept be extended beyond a European perspective to a development setting? Can it
be exported from the North to the South, from a situation where the majority are well‐off to a situation where the majority
are poor? Clearly, a great deal of attention has been paid, in development analysis, to related issues such as poverty,
inequality, deprivation, entitlements and capabilities.

िदये गए ग ांश को पढ़ और नीचे िदए गए प के उ र द :

सामािजक बिह कार एक बह ‐ आयामी अवधारणा है जो स पूण देश म िविवध प म अि त ववान आिथक, सामािजक, राजनीितक और सां कृितक ‐ सामािजक
किमय के िविभ न पहलुओं को समािव करने क धारणा है इसके स व के िलए खुले हए; यह श द, उन समूह जो आिथक, सामािजक और सां कृितक प से
बिह कृत समूह पर यान किदत करता है और साथ ही यह श द सामािजक प से बाहरी लोग को उनक ि थित से बाहर िनकालने का काय करने वाले तंत पर
यान किदत करता है फाँस के समाज शाि तय के लेख म मु य प उ ूत यह अवधारणा पि मी यूरोप म बढ़ते हए प म िव ान का यान पा कर रही है इस
श द क उ पि , वा तव म मु य तकनीक बदलाव और आिथक पुनसरचना के चलते उ र ‐ आ ोिगक समाज म सामािजक कमी के बदलते व प को
पुनअवधारणा बनाने के एक पयास को पदिशत करती है उदाहरण के िलए पि म सामािजक िवख डन क एक घनीभूत होती पिकया का अनुभव कर रहा है जो
इसिलए हो रहा है य िक वहां लंबे समय क बेरोजगारी, बढ़ता अपवासन और क याणकारी रा य से पीछे हटने क गितिविधयाँ पायी जा रही है फल व प नये
सुभे सामािजक समूह का उ व हो रहा है और वे दूसर के बीच म िविभ न प म जाने जाते ह; 'नव औ ोिगक गरीब', 'अपवासी', 'नृजातीय समूह', 'एकल
अिभभावक' पि म म नयी सामािजक सम याओं के वृि के संबंध म सामािजक बिह कार म िच बढ़ गयी है यहाँ दो मह वपूण मु े मू यवान िवचार के ह पथम
या अवधारणा म नया शािमल होता है जो िव ष े ण ारा गरीबी, असमानता, वंचन इ यािद के जैसे अिधक परंपरागत फ े म वक के तहत नह पदान िकया जा
सकता दूसरा और अिधक मह वपूण, िक या इस अवधारणा का यूरोपीय प रपे य से िवकास यव था (सेिटंग) के अित र िव ता रत िकया जा सकेगा ? या यह
उ र क तरफ से दि ण क तरफ जा सकेगा, एक ऐसी ि थित िजसम बहसं यक लोग धनी ह से एक ऐसी ि थित िजसम बहसं यक लोग गरीब हो ? प प
से गरीबी, असमानता, वंचन हकदारी और मताओं वाले संबंिधत मु पर िवकास िव ष े ण म यापक प से यान िदया गया है

The new reflection on social exclusion has emerged from

सामािजक बिह कार पर नव ‐ िचंतन कहाँ से उ प न हआ है ?

[Question ID = 3672][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q47]
1. The industrialisation process in Europe/यूरोप म औ ोगीकरण पिकया [Option ID = 14685]
2. The arrival of new scholarship in sociology/समाजशा त म नये पांिड य ( कालरिशप) का आगमन [Option ID = 14686]
3. The technological impact on societies/समाज पर तकनीक पभाव [Option ID = 14687]
4. The changes in the nature of social inclusion/सामािजक समावेशन के व प म बदलाव [Option ID = 14688]

The industrialisation process in Europe/यूरोप म औ ोगीकरण पिकया [Option ID = 14685]

3) Read the given passage and answer the questions that follow

Social exclusion is a multi‐dimensional concept conceived to capture different aspects of social disadvantage‐economic,
social, political and cultural‐that exist in multiple variations across nations. Stripped to its essence, the term focuses on the
groups excluded in economic, social and cultural terms as well as on the mechanisms that work to relegate them to the
status of social outsiders. Originating mainly in the writings of French sociologists, the concept is receiving growing scholarly
attention in Western Europe. The emergence of the term, in fact, reflects an attempt to reconceptualise the changing
nature of social disadvantage in post‐industrial societies in the face of major technological change and economic
restructuring. The West, for example, has been experiencing an intensifying process of social integration that is occurring
because of long‐term unemployment, increasing migration and the rolling back of the welfare state. Consequently, new
vulnerable social groups have been emerging and are labelled in different ways: 'the new industrial poor', 'immigrants',
'ethnic groups', 'single parents', among others. Interest in social exclusion has grown in relation to the growth of new social
problems in the west. Two important issues are worth considering here. First, does the concept add anything new which
cannot be provided by analysis within a more conventional framework of, say, poverty, inequality, deprivation and so on.
Second and more important, can this concept be extended beyond a European perspective to a development setting? Can it
be exported from the North to the South, from a situation where the majority are well‐off to a situation where the majority
are poor? Clearly, a great deal of attention has been paid, in development analysis, to related issues such as poverty,
inequality, deprivation, entitlements and capabilities.

Page 21

िदये गए ग ांश को पढ़ और नीचे िदए गए प के उ र द :

सामािजक बिह कार एक बह ‐ आयामी अवधारणा है जो स पूण देश म िविवध प म अि त ववान आिथक, सामािजक, राजनीितक और सां कृितक ‐ सामािजक
किमय के िविभ न पहलुओं को समािव करने क धारणा है इसके स व के िलए खुले हए; यह श द, उन समूह जो आिथक, सामािजक और सां कृितक प से
बिह कृत समूह पर यान किदत करता है और साथ ही यह श द सामािजक प से बाहरी लोग को उनक ि थित से बाहर िनकालने का काय करने वाले तंत पर
यान किदत करता है फाँस के समाज शाि तय के लेख म मु य प उ ूत यह अवधारणा पि मी यूरोप म बढ़ते हए प म िव ान का यान पा कर रही है इस
श द क उ पि , वा तव म मु य तकनीक बदलाव और आिथक पुनसरचना के चलते उ र ‐ आ ोिगक समाज म सामािजक कमी के बदलते व प को
पुनअवधारणा बनाने के एक पयास को पदिशत करती है उदाहरण के िलए पि म सामािजक िवख डन क एक घनीभूत होती पिकया का अनुभव कर रहा है जो
इसिलए हो रहा है य िक वहां लंबे समय क बेरोजगारी, बढ़ता अपवासन और क याणकारी रा य से पीछे हटने क गितिविधयाँ पायी जा रही है फल व प नये
सुभे सामािजक समूह का उ व हो रहा है और वे दूसर के बीच म िविभ न प म जाने जाते ह; 'नव औ ोिगक गरीब', 'अपवासी', 'नृजातीय समूह', 'एकल
अिभभावक' पि म म नयी सामािजक सम याओं के वृि के संबंध म सामािजक बिह कार म िच बढ़ गयी है यहाँ दो मह वपूण मु े मू यवान िवचार के ह पथम
या अवधारणा म नया शािमल होता है जो िव ष े ण ारा गरीबी, असमानता, वंचन इ यािद के जैसे अिधक परंपरागत फ े म वक के तहत नह पदान िकया जा
सकता दूसरा और अिधक मह वपूण, िक या इस अवधारणा का यूरोपीय प रपे य से िवकास यव था (सेिटंग) के अित र िव ता रत िकया जा सकेगा ? या यह
उ र क तरफ से दि ण क तरफ जा सकेगा, एक ऐसी ि थित िजसम बहसं यक लोग धनी ह से एक ऐसी ि थित िजसम बहसं यक लोग गरीब हो ? प प
से गरीबी, असमानता, वंचन हकदारी और मताओं वाले संबंिधत मु पर िवकास िव ष े ण म यापक प से यान िदया गया है

The post‐industrial society and economic restructuring have contributed for
उ र ‐ औ ोिगक समाज और आिथक पुनसरचना ने िकसके िलए योगदान िदया है ?

[Question ID = 3673][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q48]
1. The reconsideration of employment issue/रोजगार मु े पर पुनिवचार [Option ID = 14689]
2. Strategies aimed at social integration/सामािजक एक करण हेतु लि त रणनीितयाँ [Option ID = 14690]
3. Fragmentation of welfare state/क याणकारी रा य का िबखराव [Option ID = 14691]
4. Social disintegration into new deprived groups/नव वंिचत समूह म सामािजक िवख डन [Option ID = 14692]

The reconsideration of employment issue/रोजगार मु े पर पुनिवचार [Option ID = 14689]

4) Read the given passage and answer the questions that follow

Social exclusion is a multi‐dimensional concept conceived to capture different aspects of social disadvantage‐economic,
social, political and cultural‐that exist in multiple variations across nations. Stripped to its essence, the term focuses on the
groups excluded in economic, social and cultural terms as well as on the mechanisms that work to relegate them to the
status of social outsiders. Originating mainly in the writings of French sociologists, the concept is receiving growing scholarly
attention in Western Europe. The emergence of the term, in fact, reflects an attempt to reconceptualise the changing
nature of social disadvantage in post‐industrial societies in the face of major technological change and economic
restructuring. The West, for example, has been experiencing an intensifying process of social integration that is occurring
because of long‐term unemployment, increasing migration and the rolling back of the welfare state. Consequently, new
vulnerable social groups have been emerging and are labelled in different ways: 'the new industrial poor', 'immigrants',
'ethnic groups', 'single parents', among others. Interest in social exclusion has grown in relation to the growth of new social
problems in the west. Two important issues are worth considering here. First, does the concept add anything new which
cannot be provided by analysis within a more conventional framework of, say, poverty, inequality, deprivation and so on.
Second and more important, can this concept be extended beyond a European perspective to a development setting? Can it
be exported from the North to the South, from a situation where the majority are well‐off to a situation where the majority
are poor? Clearly, a great deal of attention has been paid, in development analysis, to related issues such as poverty,
inequality, deprivation, entitlements and capabilities.

िदये गए ग ांश को पढ़ और नीचे िदए गए प के उ र द :

सामािजक बिह कार एक बह ‐ आयामी अवधारणा है जो स पूण देश म िविवध प म अि त ववान आिथक, सामािजक, राजनीितक और सां कृितक ‐ सामािजक
किमय के िविभ न पहलुओं को समािव करने क धारणा है इसके स व के िलए खुले हए; यह श द, उन समूह जो आिथक, सामािजक और सां कृितक प से
बिह कृत समूह पर यान किदत करता है और साथ ही यह श द सामािजक प से बाहरी लोग को उनक ि थित से बाहर िनकालने का काय करने वाले तंत पर
यान किदत करता है फाँस के समाज शाि तय के लेख म मु य प उ ूत यह अवधारणा पि मी यूरोप म बढ़ते हए प म िव ान का यान पा कर रही है इस
श द क उ पि , वा तव म मु य तकनीक बदलाव और आिथक पुनसरचना के चलते उ र ‐ आ ोिगक समाज म सामािजक कमी के बदलते व प को
पुनअवधारणा बनाने के एक पयास को पदिशत करती है उदाहरण के िलए पि म सामािजक िवख डन क एक घनीभूत होती पिकया का अनुभव कर रहा है जो
इसिलए हो रहा है य िक वहां लंबे समय क बेरोजगारी, बढ़ता अपवासन और क याणकारी रा य से पीछे हटने क गितिविधयाँ पायी जा रही है फल व प नये
सुभे सामािजक समूह का उ व हो रहा है और वे दूसर के बीच म िविभ न प म जाने जाते ह; 'नव औ ोिगक गरीब', 'अपवासी', 'नृजातीय समूह', 'एकल
अिभभावक' पि म म नयी सामािजक सम याओं के वृि के संबंध म सामािजक बिह कार म िच बढ़ गयी है यहाँ दो मह वपूण मु े मू यवान िवचार के ह पथम
या अवधारणा म नया शािमल होता है जो िव ष े ण ारा गरीबी, असमानता, वंचन इ यािद के जैसे अिधक परंपरागत फ े म वक के तहत नह पदान िकया जा
सकता दूसरा और अिधक मह वपूण, िक या इस अवधारणा का यूरोपीय प रपे य से िवकास यव था (सेिटंग) के अित र िव ता रत िकया जा सकेगा ? या यह
उ र क तरफ से दि ण क तरफ जा सकेगा, एक ऐसी ि थित िजसम बहसं यक लोग धनी ह से एक ऐसी ि थित िजसम बहसं यक लोग गरीब हो ? प प
से गरीबी, असमानता, वंचन हकदारी और मताओं वाले संबंिधत मु पर िवकास िव ष े ण म यापक प से यान िदया गया है

The scholarship on social exclusion has gone beyond
सामािजक बिह कार पांिड य ( कॉलरिशप) इसके परे जा चुका है :

[Question ID = 3674][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q49]

Page 22

1. The reach of governments/सरकार क पहच ँ [Option ID = 14693]
2. The conventional thinking/परंपरागत सोच [Option ID = 14694]
3. The normal issues of deprivation/वंचना के सामा य मु े [Option ID = 14695]
4. Common perspectives of inclusion/समावेशन के सामा य प रपे य [Option ID = 14696]

The reach of governments/सरकार क पहच
ँ [Option ID = 14693]

5) Read the given passage and answer the questions that follow

Social exclusion is a multi‐dimensional concept conceived to capture different aspects of social disadvantage‐economic,
social, political and cultural‐that exist in multiple variations across nations. Stripped to its essence, the term focuses on the
groups excluded in economic, social and cultural terms as well as on the mechanisms that work to relegate them to the
status of social outsiders. Originating mainly in the writings of French sociologists, the concept is receiving growing scholarly
attention in Western Europe. The emergence of the term, in fact, reflects an attempt to reconceptualise the changing
nature of social disadvantage in post‐industrial societies in the face of major technological change and economic
restructuring. The West, for example, has been experiencing an intensifying process of social integration that is occurring
because of long‐term unemployment, increasing migration and the rolling back of the welfare state. Consequently, new
vulnerable social groups have been emerging and are labelled in different ways: 'the new industrial poor', 'immigrants',
'ethnic groups', 'single parents', among others. Interest in social exclusion has grown in relation to the growth of new social
problems in the west. Two important issues are worth considering here. First, does the concept add anything new which
cannot be provided by analysis within a more conventional framework of, say, poverty, inequality, deprivation and so on.
Second and more important, can this concept be extended beyond a European perspective to a development setting? Can it
be exported from the North to the South, from a situation where the majority are well‐off to a situation where the majority
are poor? Clearly, a great deal of attention has been paid, in development analysis, to related issues such as poverty,
inequality, deprivation, entitlements and capabilities.

िदये गए ग ांश को पढ़ और नीचे िदए गए प के उ र द :

सामािजक बिह कार एक बह ‐ आयामी अवधारणा है जो स पूण देश म िविवध प म अि त ववान आिथक, सामािजक, राजनीितक और सां कृितक ‐ सामािजक
किमय के िविभ न पहलुओं को समािव करने क धारणा है इसके स व के िलए खुले हए; यह श द, उन समूह जो आिथक, सामािजक और सां कृितक प से
बिह कृत समूह पर यान किदत करता है और साथ ही यह श द सामािजक प से बाहरी लोग को उनक ि थित से बाहर िनकालने का काय करने वाले तंत पर
यान किदत करता है फाँस के समाज शाि तय के लेख म मु य प उ ूत यह अवधारणा पि मी यूरोप म बढ़ते हए प म िव ान का यान पा कर रही है इस
श द क उ पि , वा तव म मु य तकनीक बदलाव और आिथक पुनसरचना के चलते उ र ‐ आ ोिगक समाज म सामािजक कमी के बदलते व प को
पुनअवधारणा बनाने के एक पयास को पदिशत करती है उदाहरण के िलए पि म सामािजक िवख डन क एक घनीभूत होती पिकया का अनुभव कर रहा है जो
इसिलए हो रहा है य िक वहां लंबे समय क बेरोजगारी, बढ़ता अपवासन और क याणकारी रा य से पीछे हटने क गितिविधयाँ पायी जा रही है फल व प नये
सुभे सामािजक समूह का उ व हो रहा है और वे दूसर के बीच म िविभ न प म जाने जाते ह; 'नव औ ोिगक गरीब', 'अपवासी', 'नृजातीय समूह', 'एकल
अिभभावक' पि म म नयी सामािजक सम याओं के वृि के संबंध म सामािजक बिह कार म िच बढ़ गयी है यहाँ दो मह वपूण मु े मू यवान िवचार के ह पथम
या अवधारणा म नया शािमल होता है जो िव ष े ण ारा गरीबी, असमानता, वंचन इ यािद के जैसे अिधक परंपरागत फ े म वक के तहत नह पदान िकया जा
सकता दूसरा और अिधक मह वपूण, िक या इस अवधारणा का यूरोपीय प रपे य से िवकास यव था (सेिटंग) के अित र िव ता रत िकया जा सकेगा ? या यह
उ र क तरफ से दि ण क तरफ जा सकेगा, एक ऐसी ि थित िजसम बहसं यक लोग धनी ह से एक ऐसी ि थित िजसम बहसं यक लोग गरीब हो ? प प
से गरीबी, असमानता, वंचन हकदारी और मताओं वाले संबंिधत मु पर िवकास िव ष े ण म यापक प से यान िदया गया है

The concept of social exclusion is now
सामािजक बिह कार क आजकल अवधारणा है :

[Question ID = 3675][Question Description = S2_qSNz_PG_GP4_Q50]
1. The focus theme of Europeans/यूरोपीय लोग पर किदत िवषय (थीम) [Option ID = 14697]
2. An issue of developmental capability/िवकासा मक साम य का मु ा [Option ID = 14698]
3. A commodity for export from the North to the South/उ र से दि ण क तरफ िनयात के िलए व तु [Option ID = 14699]
4. Universal in character, going beyond the western hemisphere/वैि क व प वाली, पि मी गोलाध से बाहर जाती हई [Option ID = 14700]

The focus theme of Europeans/यूरोपीय लोग पर किदत िवषय (थीम) [Option ID = 14697]

Topic:‐ Nepali_A

1) समका नाटकका इि दरा र प फा, नकुल र एडिवल, माधव र शनकज ता पातका चा रितक अिभल णले भाषाका कुन संरचनागत अिभल णलाई पितिबि बत
गदछन्?[Question ID = 4966][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q01]
1. समाना तरता [Option ID = 19861]
2. ि चरिवरोध [Option ID = 19862]
3. सहचारकिमकता [Option ID = 19863]
4. िव यासकिमकता [Option ID = 19864]

समाना तरता [Option ID = 19861]

2) समूह १ का कथाकारह को समूह २ मा भएको कथापवृि िमलाउनुहोस्

समूह १ समूह २

Page 23

A. िव े रपसाद कोइरालाI. यौनज य सम या र िवकृितह को सहज िव ष
े ण
B. भवानी िभ ु II. समाज मनोवै ािनक िव षे ण
C. गोिव द गोठाले III. यौनमनोिव ानको शालीन पयोग
D. पोषण पा डे IV. यौनगि थको जिटलता र अ तरह यको उद्घाटन ारा समाधान

मुिन िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 4967][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q02]
1. A‐ III, B‐ IV, C‐ II, D‐ I [Option ID = 19865]
2. A‐ IV, B‐ I, C‐ II, D‐ III [Option ID = 19866]
3. A‐ II, B‐ III, C‐ IV, D‐ I [Option ID = 19867]
4. A‐ III, B‐ IV, C‐ I, D‐ II [Option ID = 19868]

A‐ III, B‐ IV, C‐ II, D‐ I [Option ID = 19865]

3) समको ‘पेमिप ड’ नाटकलाई ‘नाटकभ दा उप यास हन सुहाउने िक वा भिव यको कुनै नेपाली िफ मको िनि त ि क टज तो’ भ ने म त य कुन समालोचकले
य गरेका छन्?

[Question ID = 4968][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q03]
1. केशवपसाद उपा याय [Option ID = 19869]
2. वासुदेव ितपाठी [Option ID = 19870]
3. राजनारायण पधान [Option ID = 19871]
4. कुमार पधान [Option ID = 19872]

केशवपसाद उपा याय [Option ID = 19869]

4) शोधकायमा ‘सहभागी पयवे क’ के हो?[Question ID = 4969][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q04]
1. त े सव णमा जाँदा शोधकतालाई बाटो देखाउने सहयोगी [Option ID = 19873]
2. शोधकता सँगसँगै त या क स गह गन सहायक [Option ID = 19874]
3. अ येत य िवषयमा आफै पिन एउटा सहभागीका पमा भाग िलने अनुस धाता [Option ID = 19875]
4. पर बसेर शोधकताले सामगी स कलन गरेको हेन यि [Option ID = 19876]

े सव णमा जाँदा शोधकतालाई बाटो देखाउने सहयोगी [Option ID = 19873]


5) समूह १ का कृितह को समूह २ का पकाशन सालसँग िमलाउनुहोस्

समूह १ समूह २
A. िपयदिशका I. १८९७
B. िसलाङको भैँचालाको सवाईII. १९१७
C. ब त वको सवाई III. १९१४
D. सूि िस धु IV. १८९३

मुिन िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 4970][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q05]
1. A‐ III, B‐ I, C‐ IV, D‐ II

[Option ID = 19877]
2. A‐ II, B‐ III, C‐ I, D‐ IV

[Option ID = 19878]
3. A‐ IV, B‐ I, C‐ III, D‐ II

[Option ID = 19879]
4. A‐ III, B‐ IV, C‐ II, D‐ I

[Option ID = 19880]

A‐ III, B‐ I, C‐ IV, D‐ II

[Option ID = 19877]

6) आधारपद: प ाि क लेखनशैलीका अिभल ण कुन कुन हन्?

A. औपचा रकता

B. सि ता

C. या या मकता

D. सरलता

E. व तुिन ता

F. सु प ता

Page 24

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 4971][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q06]
1. B, C, D, E

[Option ID = 19881]
2. A, B, C

[Option ID = 19882]
3. D, E

[Option ID = 19883]
4. A, B, E, F

[Option ID = 19884]

B, C, D, E

[Option ID = 19881]

7) यामुअल बेकेट, युिजन आयने को, फा ज का का र अ बट कामुलाई सािह यकारका पमा एउटा समूहिभत समे ने िच तनधारा कुन हो?

[Question ID = 4972][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q07]
1. मा सवाद [Option ID = 19885]
2. िवस गितवाद [Option ID = 19886]
3. पतीकवाद [Option ID = 19887]
4. मानववाद [Option ID = 19888]

मा सवाद [Option ID = 19885]

8) आधारपद: तलका म ये सही कथन िचि त गनुहोस्

A. वा यको आ त रक संरचनालाई वा संरचनामा याउने पिकया पा तरण हो

B. वा यको आ त रक संरचनालाई वा संरचनामा याउने पिकया यु पादन हो

C. सवनामीकरण आदेश िनयमको एउटा ा त हो

D. सुरको िभ नतालाई तान भिन छ

E. तानको िभ नता नै सुर हो

F. नेपालीमा िकयापदको प ाथ र सामा याथ अनुतानको आरोह‐अवरोहले िनधारण गछ

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 4973][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q08]
1. A, B, C

[Option ID = 19889]
2. B, C, D, E

[Option ID = 19890]
3. C, E, F

[Option ID = 19891]
4. A, C, D, F

[Option ID = 19892]

A, B, C

[Option ID = 19889]

9) पदावलीका घटक कुन हन्?[Question ID = 4974][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q09]
1. शीष, िवशेषक, पूरक [Option ID = 19893]
2. आर भक, शीष, कोडा [Option ID = 19894]
3. िवशेषण, नामपद, िकयापद [Option ID = 19895]
4. पूव पद, म यपद, परपद

[Option ID = 19896]

शीष, िवशेषक, पूरक [Option ID = 19893]

10) एउटा वा यमा कितवटास म नामपद अिनवाय हन स छन् भ ने कुरा क ता श दको पबाट थाहा पाइ छ?[Question ID = 4975][Question
Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q10]
1. कतृपद [Option ID = 19897]
2. कमपद [Option ID = 19898]
3. िवशेषण [Option ID = 19899]
4. िकयापद [Option ID = 19900]

Page 25

कतृपद [Option ID = 19897]

11) वा यमा नामपदको अिनवाय स या सूिचत गन त व कुन हो?[Question ID = 4976][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q11]
1. िवशेषण [Option ID = 19901]
2. पूरक [Option ID = 19902]
3. संयु यता [Option ID = 19903]
4. धवु ीयता [Option ID = 19904]

िवशेषण [Option ID = 19901]

12) िकयापदको करण वा अकरण प िचि त गन याकरिणक अिभल णलाई के भिन छ?[Question ID = 4977][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q12]
1. संयोजक [Option ID = 19907]
2. धवु ीयता [Option ID = 19908]
3. िवधेयक [Option ID = 19905]
4. िवशेषक [Option ID = 19906]

िवधेयक [Option ID = 19905]

13) एउटा वा यको अथिभत अक वा यको अथ समािव हदँ ा ती दुईवटा वा यमाझ थािपत हने अथगत स ब धलाई के भिन छ?[Question ID = 4978]
[Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q13]
1. गताथता [Option ID = 19909]
2. िनिहताथता [Option ID = 19910]
3. अ तभुि [Option ID = 19911]
4. अ वया तर [Option ID = 19912]

गताथता [Option ID = 19909]

14) आचाय म मटअनुसार श द य जक र अथ य य हो भने य जनाचािहँ के हो?

[Question ID = 4979][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q14]
1. श द र अथको संयोग [Option ID = 19913]
2. श द र अथको वणा मकता [Option ID = 19914]
3. पितभाबाट उद्बु सं कार िवशेष [Option ID = 19915]
4. किव यि वको उ ाटन [Option ID = 19916]

श द र अथको संयोग [Option ID = 19913]

15) भाषाको िमशण ारा बिनने बोलीसूचक ‘िपिजन’ श दको मूल अ ग ेजी प कुन हो?[Question ID = 4980][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q15]
1. ि लिडङ [Option ID = 19917]
2. ि लिजङ [Option ID = 19918]
3. िबिजनेस [Option ID = 19919]
4. िपिटनेस [Option ID = 19920]

ि लिडङ [Option ID = 19917]

16) साउतीका पमा विन िन कँदा वरय तमुखको कुन भाग खु ला रहेको ह छ?

[Question ID = 4981][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q16]
1. शीष भाग [Option ID = 19921]
2. म य भाग [Option ID = 19922]
3. िन न भाग [Option ID = 19923]
4. स पूण [Option ID = 19924]

शीष भाग [Option ID = 19921]

17) वण िस ा तका तीनवटा मूल प कुन कुन हन्?[Question ID = 4982][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q17]
1. उ चारण, स चरण, शवण [Option ID = 19925]
2. विन, वण, संवण [Option ID = 19926]
3. स दभ, िवतरण, यितरेक [Option ID = 19927]
4. अिभपरे ण, सन, वनन [Option ID = 19928]

उ चारण, स चरण, शवण [Option ID = 19925]

18) पु तक‐पुि तका, पत पितका ‐ यी श दह माझ पाइने पताि वक िभ नताको आधार के हो?[Question ID = 4983][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q18]

Page 26

1. िल ग [Option ID = 19929]
2. वचन [Option ID = 19930]
3. आदर [Option ID = 19931]
4. भाव [Option ID = 19932]

िल ग [Option ID = 19929]

19) भाषाको वा या मक संरचना‐सोपानमा सबैभ दा तलको एकाइ कुन हो?[Question ID = 4984][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q19]
1. प [Option ID = 19933]
2. वण [Option ID = 19934]
3. अ र [Option ID = 19935]
4. श द [Option ID = 19936]

प [Option ID = 19933]

20) आधारपद: नेपाली वा यमा नामपदले कुन कुन कुरा अिभ य गदछ?

A. कतृ व

B. कारक व

C. कमफल

D. कािलकता

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 4985][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q20]
1. A, B

[Option ID = 19937]
2. C, D

[Option ID = 19938]
3. A, B, C

[Option ID = 19939]
4. A, B, D

[Option ID = 19940]

A, B

[Option ID = 19937]

21) पानी पोिख छ घाम झु क छ यी वा यमा िकयापदले कताले नै कमफल भोग गरेको बुझाउँदैछ िकयापदको य तो पलाई के भिन छ?[Question ID =
4986][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q21]
1. कतृपरक [Option ID = 19941]
2. आ मनेपद [Option ID = 19942]
3. पर मैपद [Option ID = 19943]
4. कमपरक [Option ID = 19944]

कतृपरक [Option ID = 19941]

22) भाषािव ानी माधवपसाद पोखरेलले नेपाली भाषामा िल गका कितवटा भेद िचनाएका छन्?[Question ID = 4987][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q22]
1. दुई [Option ID = 19945]
2. तीन [Option ID = 19946]
3. आठ [Option ID = 19947]
4. दस [Option ID = 19948]

दुई [Option ID = 19945]

23) एउटा

एउटी

एउटो

‐ यी श दका अ यमा देिखने पताि वक िभ नताको साझा याकरिणक आधार कुन हो?

[Question ID = 4988][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q23]
1. कारक भे द

[Option ID = 19949]
2. वचन

Page 27

[Option ID = 19950]
3. िल ग

[Option ID = 19951]
4. पद स गित

[Option ID = 19952]

कारक भे द

[Option ID = 19949]

24) नेपाली श दको छु ै वगका पमा िनपातको वणन सवपथम कुन याकरण ग थमा पाइ छ?[Question ID = 4989][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q24]
1. चि दका [Option ID = 19953]
2. म यचि दका [Option ID = 19954]
3. भाषा पवेश नेपाली याकरण [Option ID = 19955]
4. वृहद् नेपाली याकरण [Option ID = 19956]

चि दका [Option ID = 19953]

25) क, ख, ग, घ ज ता य जन बोधक लेिखममै वरको उ चारण पिन अ तिनिहत रहने िलिप पणालीलाई के भिन छ?[Question ID = 4990][Question
Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q25]
1. अ फाबेट [Option ID = 19957]
2. एिबिसिडअरी [Option ID = 19958]
3. अबजद [Option ID = 19959]
4. अबुिगदा [Option ID = 19960]

अ फाबेट [Option ID = 19957]

26) अ फाबेिटक लेखन पणालीमा ए र टोटल र डायोिनसस या सले तीनवटा मात िवरामािद िच उ लेख गरेका छन्? ती कुन कुन हन्?[Question ID =
4991][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q26]
1. (.), (,) (;) [Option ID = 19961]
2. (.), (?), (!) [Option ID = 19962]
3. (.), (,), (‐) [Option ID = 19963]
4. (/), (‐), (‘) [Option ID = 19964]

(.), (,) (;) [Option ID = 19961]

27) भवानी िभ क
ु ा िन निलिखत कथा स गहको पकाशनको सही कालानुकम िचि त गनुहोस्

I. मैयाँसाहेब A. १९६७

II. आव B. १९५३

III. अवा तर C. १९६०

IV. गुनकेशरी D. १९७७
[Question ID = 4992][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q27]
1. A, C, D, B [Option ID = 19965]
2. B, D, C, A [Option ID = 19966]
3. C, A, B, D [Option ID = 19967]
4. D, A, B, C [Option ID = 19968]

A, C, D, B [Option ID = 19965]

28) समूह १ मा भाषािव ानीह छन् र समूह २ मा उनीह ारा पितपािदत अवधारणा छन् िमलाउनुहोस्

समूह १ समूह २
A. जे आर फथ I. पा तरण याकरण
B. योनाड लुमिफ ड II. ि चर िवरोध
C. अभाम नोअम च क III. िनकट घटक िव ष
े ण
D. रोमन याको सन IV. ि थितको पस ग

मुिन िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 4993][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q28]
1. A‐ II, B‐ IV, C‐ I, D‐ III

[Option ID = 19969]
2. A‐ III, B‐ I, C‐ IV, D‐ II

Page 28

[Option ID = 19970]
3. A‐ IV, B‐ III, C‐ I, D‐ II

[Option ID = 19971]
4. A‐ III, B‐ IV, C‐ II, D‐ I

[Option ID = 19972]

A‐ II, B‐ IV, C‐ I, D‐ III

[Option ID = 19969]

29) िपएर गीतामृत शा त भैकन

कुटु ब ह याितर लागनू िकन

िकरीिटले त व बुझे अहो कुन?

‐ यस प मा ‘कुटु ब ह या’ पदावलीको ता पय के हो?
[Question ID = 4994][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q29]
1. नेपालमा राणात त सु हनला दा कोतमा भएको वीभ स ह याका ड [Option ID = 19973]
2. मुगल बादशाह और जेबले गराएको भातृह या [Option ID = 19974]
3. रामायणमा सुगीवले रामलाई गुहारेर गराएको बािल बध [Option ID = 19975]
4. महाभारतमा पा डवह ले गरेको कौरवह को संहार [Option ID = 19976]

नेपालमा राणात त सु हनला दा कोतमा भएको वीभ स ह याका ड [Option ID = 19973]

30) िपएर गीतामृत शा त भैकन

कुटु ब ह याितर लागनू िकन

िकरीिटले त व बुझे अहो कुन?

‐ यहाँ 'िकरीिट' अथ के हो?
[Question ID = 4995][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q30]
1. श कर [Option ID = 19977]
2. कृ ण [Option ID = 19978]
3. अजुन [Option ID = 19979]
4. िकथो [Option ID = 19980]

श कर [Option ID = 19977]

31) नाटकमा ‘परोढा’ नाियका केका आधारमा ग रएको भेद हो?[Question ID = 4996][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q31]
1. सु दरताका आधारमा [Option ID = 19981]
2. उमेरका आधारमा [Option ID = 19982]
3. कायका आधारमा [Option ID = 19983]
4. वणका आधारमा [Option ID = 19984]

सु दरताका आधारमा [Option ID = 19981]

32) भारतबाट 'पुल' कथा स जय िव ले लेखक
े ा हन् भने यही शीषकमा कथा ले ने नेपालका कथाकार को हन्?

[Question ID = 4997][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q32]
1. भाउप थी [Option ID = 19985]
2. शैले द साकार [Option ID = 19986]
3. पोषण पा डे [Option ID = 19987]
4. मनु बाजाक [Option ID = 19988]

भाउप थी [Option ID = 19985]

33) ‘अिज गरको आहारा दैवले जुराउँछ’, ‘मा छे भोकले मदन, चरो िभरबाट ल दैन’ ज ता उखानमा प रवेश िवमशअ तगत कुन सै ाि तक अवधारणाको स केत
पाइ छ?[Question ID = 4998][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q33]
1. यव था िस ा त [Option ID = 19989]
2. ह रत आ याि मकता [Option ID = 19990]
3. गाया अनुक पना [Option ID = 19991]
4. सतही पारि थितक [Option ID = 19992]

यव था िस ा त [Option ID = 19989]

34) िसि कमबाट पकािशत भएका पितका कुन कुन हन्?[Question ID = 4999][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q34]

Page 29

1. सौगात, ना लो, टाकुरा [Option ID = 19993]
2. कोिपला, अ कुर, ह केला [Option ID = 19994]
3. िहमाली आभा, िहमालचुली, िबजुवा [Option ID = 19995]
4. िशखर, सुधा, दोभान [Option ID = 19996]

सौगात, ना लो, टाकुरा [Option ID = 19993]

35) 'म बेतलहम सहरको िह पोपोटामस'

‐ उपयु किवताको शीषकमा क तो ल णा पाइ छ?

[Question ID = 5000][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q35]
1. उपादान ल णा [Option ID = 19997]
2. िढ ल णा [Option ID = 19998]
3. सा यवसाना ल णा [Option ID = 19999]
4. ल ण ल णा [Option ID = 20000]

उपादान ल णा [Option ID = 19997]

36) वासुदव
े ितपाठीअनुसार लेखनाथ पौ यालको कुन का यमा ‘आ था िनयि तत बौि कता’‐ को स केत पाइ छ?
[Question ID = 5001][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q36]
1. त ण तपसी [Option ID = 20001]
2. बुि ‐िवनोद [Option ID = 20002]
3. ऋतुिवचार [Option ID = 20003]
4. स य‐किल संवाद [Option ID = 20004]

त ण तपसी [Option ID = 20001]

37) नाटकको िबचबाट सु भएर िबचैमा अ त हने वृ ा तलाई के भिन छ?[Question ID = 5002][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q37]
1. पताका [Option ID = 20005]
2. वीज [Option ID = 20006]
3. पकरी [Option ID = 20007]
4. िव दु [Option ID = 20008]

पताका [Option ID = 20005]

38) रामकृ ण शमाका सै ाि तक समालोचनालाई मे यु आन डको पभाव मा ने समालोचक को हन्?[Question ID = 5003][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q38]
1. राजनारायण पधान [Option ID = 20009]
2. शाि त छेती [Option ID = 20010]
3. इ दबहादुर राई [Option ID = 20011]
4. रामलाल अिधकारी [Option ID = 20012]

राजनारायण पधान [Option ID = 20009]

39) नवसमालोचना र रिसयाली पवादबारे िन निलिखत कुन कथन सही हो?[Question ID = 5004][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q39]
1. नवसमालोचनाले कृितको शैलीले िवषयव तुमा पान पभावको खोजी गछ भने रिसयाली

पवादले शैलीले पाठकमा पान पभावलाई केलाउँछ
[Option ID = 20013]
2. नवसमालोचनाले शैली ारा पाठकमा उ प न गन पभावको अ ययन गछ भने रिसयाली

पवादले कृितको शैलीले िवषयव तुमा पान पभावको अ ययन गछ
[Option ID = 20014]
3. नवसमालोचना र रिसयाली पवाद, दुवैले आआ नै ढ गमा शैलीले िवषयव तुमा पान पभावको अ ययन गछ
[Option ID = 20015]
4. नवसमालोचना र रिसयाली पवाद दुवैले परो पमा कृितको शैलीले पाठकमा पान

पभावबारे अ ययन गछन्
[Option ID = 20016]

नवसमालोचनाले कृितको शैलीले िवषयव तुमा पान पभावको खोजी गछ भने रिसयाली

पवादले शैलीले पाठकमा पान पभावलाई केलाउँछ
[Option ID = 20013]

Page 30

40) रामकृ ण शमाले मािनसलाई तीनतारे सार गीिसत तुलना गरेका छन् उनका िवचारमा यी तीनवटा तार के के हन्?

[Question ID = 5005][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q40]
1. भावना, अनुभव र इ छा [Option ID = 20017]
2. चेतना, स झना र इ छा [Option ID = 20018]
3. अनुभूित, चेतना र स झना [Option ID = 20019]
4. चेतना, िववेक र भावना [Option ID = 20020]

भावना, अनुभव र इ छा [Option ID = 20017]

41) ‘नायकले एउटा अ य टोपी लगायो अिन वायुप खी घोडामा चढेर सूयको पूव र च दमाको पि मितर पन देशमा गयो ’

‐ मािथका वा यमा ज मा कितवटा अिभपायह छन्?
[Question ID = 5006][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q41]
1. दुई [Option ID = 20021]
2. तीन [Option ID = 20022]
3. चार [Option ID = 20023]
4. पाँच [Option ID = 20024]

दुई [Option ID = 20021]

42) िन निलिखत कुन िवक पले लोकवाताका िवशेषता सूिचत गदछन्?[Question ID = 5007][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q42]
1. शिु त, मृित र िव ि [Option ID = 20025]
2. मौिखक, पदशन र लेखन [Option ID = 20026]
3. शिु त, गामीण र अिभलेखन [Option ID = 20027]
4. पकृित, गामीण र मौिखक [Option ID = 20028]

शिु त, मृित र िव ि [Option ID = 20025]

43) नवसमालोचना र संरचनावादमाझ पाइने साझा कुरा कुन हो?

[Question ID = 5008][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q43]
1. दुवैले कृितको लेखन तथा पठन दुवक
ै ो ऐितहािसक अिन राजनैितक प रपे यको समथ न छन्

[Option ID = 20029]
2. दुवैले िवषयगत िव ेषणको समथन गद व तुगत अ ययनलाई या य ठा छन्

[Option ID = 20030]
3. दुवैले कृितको लेखन तथा पठन दुवक
ै ो ऐितहािसक अिन राजनीितक प रपे यको उपे ा गछन्

[Option ID = 20031]
4. दुवैलाई राजनीितक ऐितहािसक िस ा तिव ले समथन गरे

[Option ID = 20032]

दुवैले कृितको लेखन तथा पठन दुवक
ै ो ऐितहािसक अिन राजनैितक प रपे यको समथ न छन्

[Option ID = 20029]

44) म पिढरहन नस ने भैसके‐ँ अद य

कौतुहलको पौरािणक पा डुिलिप

पर पराको ज गलबाट म जब

पिन उ कन खोजे/सू
ँ य‐िसकार भए

मेरा आ थाका वण‐मृगह ’

‐ यस किवतांशका स दभमा ‘मेरा आ थाका वण‐मृगह ’ पदले क तो मानिसक अव थाको पितफलन गदछ?
[Question ID = 5009][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q44]
1. सकारा मक इ छा [Option ID = 20033]
2. हतो साह [Option ID = 20034]
3. िवरोधाभास [Option ID = 20035]
4. अ त [Option ID = 20036]

सकारा मक इ छा [Option ID = 20033]

45) ‘हो त, जानेलाई के छ त! हो िक! मरेपिछ डुमै राजा! तर ब नेलाई त ठुलो िपर छ, पृ वीको यो ठुलो भार ख नुपछ ’ ‐ ‘माइत घर’ उप यासमा यो संवाद कुन
िवषयका स दभमा आएको छ?
[Question ID = 5010][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q45]
1. र नाको पितको परदेश गमन

Page 31

[Option ID = 20037]
2. र नाको पित र सुवेदारको मृ यु

[Option ID = 20038]
3. पृ वीमा िविभ न पाकृितक घटना िवघटन

[Option ID = 20039]
4. सुबद
े ारमािथ अिधक रनको भार र तनाउ

[Option ID = 20040]

र नाको पितको परदेश गमन

[Option ID = 20037]

46) आधारपद: तलका कुन कुन कथन महान द सापकोटाका हन्?

A. याउरे श दको यु पि स म त अथ र याउरे छ दको उ पि थान फेला पदा नेपाली भाषा र जाितका उदयको मेसो पिन फेला पछ

B. हाम ा याउरेको तीन तीन चरणको एक गेडो र ते ता दुई गेडाको एक गीत ह छ

C. याउरे भ ने श दमा एक िकिसमको गामीणता, िचको िन न तर, एक सद रयायनाबाट दूर रहेको अिलकित पाख डी वा पहाडी काँठेपना लुकेको भाव िव ान् र पि डतह का
दयले फेला पाद यो

D. याउरे हाम ो जातीय छ द हो नेपाली भाषा जित सिजलो छ याउरे छ द पिन उि कै सिजलो छ

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5011][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q46]
1. A, C, D

[Option ID = 20041]
2. A, B, D

[Option ID = 20042]
3. A, B, C

[Option ID = 20043]
4. B, C, D

[Option ID = 20044]

A, C, D

[Option ID = 20041]

47) आधारपद: समालोचक इ दबहादुर राईले पनारायण िसंहका बारेमा य गरेका म त य कुन कुन हन्?

A. पनारायण िसंहले वजातीय िचतणको उप यास ले न खोजेका िथए

B. १९४९ मा पनारायण िसंहले दोसो उप यास ‘िबजुली’‐को था नी गनु भयो

C. ‘भ मर’‐मा जातीय याथिथक िचतण छ

D. ‘भारती’ प थम वषमा पनाराण िसंहका चार किवता, एक कथा, एघार पधान स पादक य पकािशत भएका छन्

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5012][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q47]
1. B, C, D

[Option ID = 20045]
2. A, B, C

[Option ID = 20046]
3. A, C, D

[Option ID = 20047]
4. A, B, D

[Option ID = 20048]

B, C, D

[Option ID = 20045]

48) सां कृितक कलात वको अ ययन गन ानानुशासनले पृ वीको स कट बु न अबेर गरेको त यपित आ नो अस तुि य गन िव ान् को हन्?
[Question ID = 5013][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q48]
1. व टर बे जािमन [Option ID = 20049]
2. जोनाथन बेट [Option ID = 20050]
3. चे रल लटफे टी [Option ID = 20051]
4. काल कोइबेर [Option ID = 20052]

Page 32

व टर बे जािमन [Option ID = 20049]

49) तल दुईवटा कथन िदइएका छन्, एउटालाई अिभकथन भिनएको छ अिन अकालाई तक भिनएको छ

अिभकथन अ‐ का यले इितहासभ दा बढी साव भौिमक स यको उद्घाटन गछ

तक त ‐ इितहास चेतनाका अभावका कारणले मनु य जीवन र िवचारको कािलक िवशेषताह को उद्घाटन गन स ैन

मािथका कथनका आलोकमा तल िदइएका िवक पह बाट सवा िधक उपयु उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5014][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q49]
1. अ र त दुवै सही छन्

[Option ID = 20053]
2. अ सही छ त सही छैन

[Option ID = 20054]
3. अ र त दुवै सही छैन

[Option ID = 20055]
4. अ सही छैन तर त चािहँ सही छ

[Option ID = 20056]

अ र त दुवै सही छन्

[Option ID = 20053]

50) तल दुईवटा कथन िदइएका छन्

कथन १ : भाषा िव ानको फोिनमका सा यमा संरचनावादी लेबी तसले बनाएको िमथेम पुराकथाको य तो एकाइ हो जो अिभपायज तै ससाना वा यमा पकट ह छ

कथन २ : लोककथाको अ ययन प ितमा संरचनावादी लािदिमर पपले चचा गरेका कथाका घटक त व ती पकाय हन् जसले कथानकको िवकास गदछन्

मािथका कथनका आलोकमा तल िदइएका िवक पह बाट सवािधक उपयु उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5015][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q50]
1. कथन १ र कथन २ मा प तुत अिभपाय र पकाय वा तवमा एउटै कुरा हन्

[Option ID = 20057]
2. कथन १ र कथन २ दुवै सही हन् तर ितनले स केत गरेका प ित िभ नािभ नै हन्

[Option ID = 20058]
3. लेभी तासले बुझाएका िमथेम िमथक ससाना घटकह हन् भने लािदिमर पपले बुझाएका पकाय ती घटकह हन् जस ारा कथा िनिमत ह छ

[Option ID = 20059]
4. पुराकथाको िव ष
े णमा िमथेम वा िमथेम समूहको अ ययन र लोककथाको िव ष
े ण पकायको अ ययन यी दुवै आ त रक तहका अ ययन हन्

[Option ID = 20060]

कथन १ र कथन २ मा प तुत अिभपाय र पकाय वा तवमा एउटै कुरा हन्

[Option ID = 20057]

51) इ दबहादुर राईको समालोचना मक पब ध‐ ‘िवभम य य’‐मा कुन िवषयमा पकाश पा रएको छ?[Question ID = 5016][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q51]
1. आयामेली लेखन [Option ID = 20061]
2. रामकृ ण शमाको ‘टी टुटी वाँट’ समालोचना मक पब धमा रहेको य यिव पे [Option ID = 20062]
3. लीलालेखनका आधारभूत मा यता [Option ID = 20063]
4. पगितवादी लेखनको पितव ता [Option ID = 20064]

आयामेली लेखन [Option ID = 20061]

52) “रचनािश पका स दभमा धव
ु च द गौतमको ‘अिलिखत’ मनोिव ानको वत त साहचय र चेतनापवाही ितआयािमक पकृितवादी प युप यास (ए टी नभेल)
हो” भ ने पारखी को हन्?

[Question ID = 5017][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q52]
1. इ दबहादुर राई

[Option ID = 20065]
2. कृ ण गौतम

[Option ID = 20066]
3. माधवपसाद पोखरेल

[Option ID = 20067]
4. कृ णच दिसंह पधान

[Option ID = 20068]

Page 33

इ दबहादुर राई

[Option ID = 20065]

53) रामपसाद स यालका ‘कलावती’, ‘मधुवाला’ र ‘राणा च ड दोसो भीम’ ज ता लामा आ यान कुन पितकामा पकािशत भएका िथए?[Question ID =
5018][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q53]
1. गोरखापत [Option ID = 20069]
2. सु दरी [Option ID = 20070]
3. माधवी [Option ID = 20071]
4. गोखाली [Option ID = 20072]

गोरखापत [Option ID = 20069]

54) स कथन वा यसका पाठको अथ एक होइन अनेक वरह को बहआलापीय अ तिक याबाट उ प न ह छ भ ने नवीन अवधारणा कसले अिघ सारेका हन्?
[Question ID = 5019][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q54]
1. जेरा ड िप स [Option ID = 20073]
2. िमखाइल बाि तन [Option ID = 20074]
3. रेम ड िविलय स [Option ID = 20075]
4. टेरी इग टन [Option ID = 20076]

जेरा ड िप स [Option ID = 20073]

55) कलक ा िव िव ालयबाट सन् १९६२ मा पकािशत ‘नेपाली या वेज : इ स् िह टी ए ड डेभलोपमे ट’ शीषक भएको िडिफलतहको शोधग थका लेखक को
हन्?[Question ID = 5020][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q55]
1. सुकमु ार सेन [Option ID = 20077]
2. बालकृ ण पोखरेल [Option ID = 20078]
3. दयान द शीवा तव [Option ID = 20079]
4. सुनीितकुमार याटज [Option ID = 20080]

ु ार सेन [Option ID = 20077]
सुकम

56) ‘फुल फुली र ो अब याहाँ, भमरा कहाँ कहाँ

वृ दावन मधुवन घुिमिफरी जहाँ तहाँ

खोिज खोजी अब थाके याहाँ भवरा

कमलको वनमहाँ रस भरी फुली जाहाँ

छाडी गई अब याहाँ भमरा’

‐ यो कुन थरीको गीत हो?
[Question ID = 5021][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q56]
1. ट पा [Option ID = 20081]
2. घाटु [Option ID = 20082]
3. दोहा [Option ID = 20083]
4. ठुमरी [Option ID = 20084]

ट पा [Option ID = 20081]

57) नेपाली लोक सािह यमा कखा के हो?

[Question ID = 5022][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q57]
1. चैत मिहनामा सनही बजाउँदै र गीत गाउँदै घरघर पुगी दुख पाएका चेलीबेटीको दुखेसो वण न ग रने

[Option ID = 20085]
2. नेपालको गु मी त
े मा पु ष र नारीले ितहारमा देउसीकै लयमा गाउने सामूिहक गाथा

[Option ID = 20086]
3. वीरह का पस गमा गाइनेह ले क ने वणना मक लोकका य

[Option ID = 20087]
4. तीजका अवसरमा िववािहता नारीह माइतमा भेला भएर सामूिहक पमा गाइने गीत

[Option ID = 20088]

चैत मिहनामा सनही बजाउँदै र गीत गाउँदै घरघर पुगी दुख पाएका चेलीबेटीको दुखेसो वण न ग रने

[Option ID = 20085]

58) लोक सािह यअ तगत माँगल, फाग, धमारी, भोलाउलो र पडेली कुन पकारका गीत हन्?[Question ID = 5023][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q58]

Page 34

1. पाथना गीत [Option ID = 20089]
2. पवगीत [Option ID = 20090]
3. सं कार गीत [Option ID = 20091]
4. शम गीत [Option ID = 20092]

पाथना गीत [Option ID = 20089]

59) जमन भाषाशा ती िव हे म िगम र याकोब िगमले लोकगाथाको उ पि का िविभ न िस ा तह म ये

कुन िस ा त अनुसरण गरेका छन्?
[Question ID = 5024][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q59]
1. समुदायवाद [Option ID = 20093]
2. जाितवाद [Option ID = 20094]
3. लोकिनमाणवाद [Option ID = 20095]
4. चारणवाद [Option ID = 20096]

समुदायवाद [Option ID = 20093]

60) “िविभ न पाठक यसमा प न स छन् र यसलाई आआ नै िकिसमिसत अ याउन स छन्, िमयो छैन,

मौलो छैन, के द छैन, केवल अथका टुका मातै जो िचत र स गीतको इसारामा पात र पराल झै ँ नतनशील भएर उ छन् ”

उ रआधुिनक पठनका स दभमा कृ ण गौतमको उपयु म त य कुन र कसको किवता स ब धी ग रएको हो?
[Question ID = 5025][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q60]
1. वैरागी काइँलाको ‘अि त वको दाबीमा साबातको बैला उ सव [Option ID = 20097]
2. ई र व लभको ‘अि न ीप’ [Option ID = 20098]
3. ल मीपसाद देवकोटाको ‘याती’ [Option ID = 20099]
4. जीवन थीङको ‘म बेतलहम सहरको िह पोपोटामस’ [Option ID = 20100]

वैरागी काइँलाको ‘अि त वको दाबीमा साबातको बैला उ सव [Option ID = 20097]

61) “मेरो ज म एउटा ि िवधामा भएको हो मृ युलोकको ारस म आएर मानौँ म ग न लागे ँ ‐ जाऊँ िक न नजाऊँ? उता आमा असहनीय वेदनामा छ पटाएर
बार बार मूि छत भइरहने, म भने बुजुगज तो भएर िचउँडोमा हात राखेर सोिचरहने ‐ जीवनमा हाम फािलहालूँ िक के ग ँ?”

‐ उपयु ग ांश कसको हो?
[Question ID = 5026][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q61]
1. भवानी िभ ु [Option ID = 20101]
2. इ दबहादुर राई [Option ID = 20102]
3. िव े रपसाद कोइराला [Option ID = 20103]
4. रामलाल अिधकारी [Option ID = 20104]

भवानी िभ ु [Option ID = 20101]

62) तलका म ये कुनमा गीत, नृ य र खेल यी तीनैवटाको िमशण पाइ छ? सही िवक प चु नुहोस्

[Question ID = 5027][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q62]
1. दसै से
ँ लाउने गीत [Option ID = 20105]
2. रोइला [Option ID = 20106]
3. माँगल [Option ID = 20107]
4. सराएँ [Option ID = 20108]

दसै से
ँ लाउने गीत [Option ID = 20105]

63) लोकरामायणअनुसार रामले रावणसँग ल नका लािग बनाउन िदइएको धनुषको ओजन कित िथयो?[Question ID = 5028][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q63]
1. बीस मन [Option ID = 20109]
2. चालीस मन [Option ID = 20110]
3. साठी मन [Option ID = 20111]
4. असी मन [Option ID = 20112]

बीस मन [Option ID = 20109]

64) पतीका मक भाषाको आ नो यव था ह छ र य तो पतीका मक भाषाको सोझो अथ नबुिझए पिन कोिसस गरेमा बुिझ छ भ दै पर परागत, आकि मक,
सावभौम यी तीन पकारका पतीकह को उ लेख गन िव ान् को हन्?[Question ID = 5029][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q64]

Page 35

1. िस म ड फायड [Option ID = 20113]
2. काल गु ताव जु ग [Option ID = 20114]
3. इ रक फोम [Option ID = 20115]
4. िविलयम या स वु ट [Option ID = 20116]

िस म ड फायड [Option ID = 20113]

65) “सपनीमा ितमो द रसन पाइन हो राम!

बारइ र ब रसका उदौच द पभुराजा िन

पाचइ र ब रसको ह ला रानी हो या िविध ले या मलाई राम

उदौच द पभु राजा िन..”

‐ यसरी सपनीमा पिन दश न पाउन नसकेको िबलौना पो ने नारी को हन्?
[Question ID = 5030][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q65]
1. सीता [Option ID = 20117]
2. कलसा रानी [Option ID = 20118]
3. मनकोइला रानी [Option ID = 20119]
4. स मा रानी [Option ID = 20120]

सीता [Option ID = 20117]

66) छ कान, दोन पुछडी, दस गोडा, मुख चार या हो पि डत गर िवचार? ‐ यस पहेिलकाको अथ के हो?[Question ID = 5031][Question Description
= S2_qSNz_PG_NEP_Q66]
1. दुध दुहक
े ो [Option ID = 20121]
2. बारी जोतेको [Option ID = 20122]
3. गोठाला गरेको [Option ID = 20123]
4. पगाहा लगाएको [Option ID = 20124]

े ो [Option ID = 20121]
दुध दुहक

67) आधारपद: गुणा मक शोधकायमा सामगी स कलनका मु य मा यम कुन कुन हन्?

A. िव तृत सव ण

B. संरिचत अ तवाता

C. नमुना स कलन र आि कक त या क

D. सामूिहक प रचचा

E. मु ा त प ावली

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5032][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q67]
1. A, C, E

[Option ID = 20125]
2. A, B

[Option ID = 20126]
3. A, C

[Option ID = 20127]
4. D, E

[Option ID = 20128]

A, C, E

[Option ID = 20125]

68) मे यु आन डलाई एकजना आलोचकको साटो सािह यको पचारक हो (पचारवादी आलोचक) भनेर कटु आलोचना गन िव ान् को हन्?[Question ID =
5033][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q68]
1. टी ई म
ु [Option ID = 20129]
2. टी एस इिलयट [Option ID = 20130]
3. जोन को या सम [Option ID = 20131]
4. आई ए रच स [Option ID = 20132]

टी ई म
ु [Option ID = 20129]

Page 36

69) आधारपद: गु छ नमुना स कलनमा अ कुन िकिसमको नमुना अ तिनिहत ह छ?

A. कोटा नमुना

B. नोबल नमुना

C. या ि छक नमुना.

E. तरीकृत नमुना

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5034][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q69]
1. A

[Option ID = 20133]
2. B, D

[Option ID = 20134]
3. C

[Option ID = 20135]
4. A, D, E

[Option ID = 20136]

A

[Option ID = 20133]

70) आधारपद: तलका कुन कुन श दमा आ त रक सि ध पाइ छ?

A. फोहर – फोहोर

B. पहाड – पाहाड

C. + आइ – वाइ

D. ढाँट + उवा – ढँटव
ु ा

E. ठुली + का छी – ठु का छी

F. बाघ – बाग

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5035][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q70]
1. A, B, C, F

[Option ID = 20137]
2. B, C, E

[Option ID = 20138]
3. B, C, D, E

[Option ID = 20139]
4. A, B, F

[Option ID = 20140]

A, B, C, F

[Option ID = 20137]

71) समूह १ का कृितकारह ले समूह २ मा भएका कुन कृित हन् िमलाउनुहोस्

समूह १ समूह २
A. श कर लािमछाने I. उिमला भाउजू
B. रमेश िवकल II. भ न नसकेका कुरा
C. गनुिसंह गु ङ III. गौँथलीको गुड

D. राधाकृ ण शमा IV. यातामा
मुिन िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5036][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q71]
1. A‐ IV, B III, C‐ I, D‐ II

[Option ID = 20141]
2. A‐ III, B IV, C‐ II, D‐ I

[Option ID = 20142]
3. A‐ IV, B‐ I, C‐ II, D‐ III

[Option ID = 20143]
4. A‐ III, B I, C‐ IV, D‐ II

[Option ID = 20144]

Page 37

A‐ IV, B III, C‐ I, D‐ II

[Option ID = 20141]

72) तल दुईवटा कथन िदइएका छन्, एउटालाई अिभकथन भिनएको छ अिन अकालाई तक भिनएको छ

अिभकथन अ‐ कलाकृितलाई बु ने कुनै एक उपाय वा मापद ड छैन

तक त ‐ सौ दयशा तीय यायमा स यताको अनुभव आ मिवरोधी ह छ

मािथका कथनका आलोकमा तल िदइएका िवक पह बाट सवािधक उपयु उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5037][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q72]
1. अ र त दुवै सही छन् तर त‐ले अ‐को पुि गदन [Option ID = 20145]
2. अ र त दुवै सही छन् अिन त‐ले अ‐को पुि गछ [Option ID = 20146]
3. अ सही छ, त सही छैन [Option ID = 20147]
4. अ र त दुवै सही छैन [Option ID = 20148]

अ र त दुवै सही छन् तर त‐ले अ‐को पुि गदन [Option ID = 20145]

73) आधारपद: कथानकको िवकासमा तलका अथपकृितको अनुकम िनधारण गनुहोस्
A. आर भ

B. िनयताि

C. पा याशा

D. य न

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5038][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q73]
1. B, A, D, C [Option ID = 20149]
2. B, C, D, A [Option ID = 20150]
3. A, B, D, C [Option ID = 20151]
4. A, D, C, B [Option ID = 20152]

B, A, D, C [Option ID = 20149]

74) ‘िभ नता, शू यता, भम र िम या यसका दाशिनक तहह हन् भने अथ िभ नता, अपामािणकता, पाठ, िवपठन, बा संसारको िनषेध यसका सािहि यक
आधारह हन् ’‐ यो कुरा कुन सािहि यक िस ा तबारे भिनएको हो?[Question ID = 5039][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q74]
1. लीलावादी िस ा त [Option ID = 20153]
2. िविनमाणवादी िस ा त [Option ID = 20154]
3. पाठकािभमुख िस ा त [Option ID = 20155]
4. उदार िबड बनावादी िस ा त [Option ID = 20156]

लीलावादी िस ा त [Option ID = 20153]

75) देवकोटाले ‘ या गे झोक ु व ा िमजासको ज तु’ , चारखु े दाशिनक’ र ‘भुवादार फुरफु रलो िचज’ – भनेर िन निलिखत कुन कुन पाणीलाई भनेका हन्?
[Question ID = 5040][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q75]
1. गधा, ख चर र भाले [Option ID = 20157]
2. ख चर, गधा र बकु लो [Option ID = 20158]
3. ख चर, गधा र चरो [Option ID = 20159]
4. गधा, ख चर र बकु लो [Option ID = 20160]

गधा, ख चर र भाले [Option ID = 20157]

76) ‘पकृित‐ए स= कलाकृित’ (art=nature‐x)‐ यस सूतमा ए स वा (X) को सही अथ कुन हो?[Question ID = 5041][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q76]
1. सृजना मक यि व [Option ID = 20161]
2. कलाकार र मा यमको सीमा [Option ID = 20162]
3. कलाकारको वभाव [Option ID = 20163]
4. कलाकारको कलाका रता [Option ID = 20164]

सृजना मक यि व [Option ID = 20161]

77) िल बू भाषामा िनिमत चलिचत ‘नुमाफुङ’ िन निलिखत कुन ग थमा आधा रत छ?[Question ID = 5042][Question Description =
S2_qSNz_PG_NEP_Q77]

Page 38

1. बस ती [Option ID = 20165]
2. मृितका डोबह [Option ID = 20166]
3. कारोबार िक घरबार [Option ID = 20167]
4. लछमनीया [Option ID = 20168]

बस ती [Option ID = 20165]

78) िन सेले िगक नाटकका स दभमा ‘अपोलोिनयन’, र ‘डायोिनिसयन’ दुई िमथक य धाराह को उ लेख गरेका छन् ती धाराह म ये डायोिनिसयन
धाराअ तगत िन निलिखत कुन कुन कुराह देखाएका छन्?[Question ID = 5043][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q78]
1. आकार, सौ दय, िनय तण, तािककता [Option ID = 20169]
2. अस गित, कामुकता, उ ज
े ना, अकमब ता [Option ID = 20170]
3. आकार, अस गित, अतािककता, अिनय तण [Option ID = 20171]
4. स गित, कामुकता, उ ज
े ना, तािककता [Option ID = 20172]

आकार, सौ दय, िनय तण, तािककता [Option ID = 20169]

79) आधारपद: ‘ य तो छैन भिन यो िबि त लागोस् मेरो

िमिलजुली काट यो चौरिसको फेरो

िन दा ग यो भनौला चैत य िदयाको

सत्गु का कृपाले अमृत िपयाको ’

‐ मािथको किवतांशबाट िनगु णभि का य पर पराका क ता क ता गूढाथ बोध गन सिक छ?

A. मनु य चोला िन य छ चौरासी लाख जुनी काटेर फे र आई यही चेतना पाउन स नु पछ

B. यही जगत् स य हो भनेर आिद गु ले ान िदएका छन् अ कसैको िन दा नभएर यो चेतना फैलाउनलाई भिनएको हो

C. िवनयशीलता धािम क आचरण आिदका अित र अमृत पा गन का लािग मुि पाउनै पछ

D. चेतना नै अमृत हो आ ना गु का ानको संवहन नै वा तिवक कृपा हो कृपा भनेको दया होइन संसारमा जीवनको अ ु णता हो

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5044][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q79]
1. A, B, C

[Option ID = 20173]
2. A, C, D

[Option ID = 20174]
3. A, B, D

[Option ID = 20175]
4. B, C, D

[Option ID = 20176]

A, B, C

[Option ID = 20173]

80) आधारपद: तलका म ये कुन कुन कथन सही छन्?

A. का याथको दशन शवणबाटै रसानुभूित हनु यवहारिस छ अतएव रसानुभूित गराउने का यलाई सरस का य भ न सुहाउँछ

B. अभेद भावनाका आधारमा अनुकता नटह मा रसको अनुिमित‐जातको ान ह छ सोही ान िवल ण आन दमय रसानुभूित ह छ

C. जसमा साधन‐स पि ह छ, उसैमा काय को उ पि ह ने हनाले रसानुभूितमा बाधा ह छ

D. अिभ यि मा िवभाव अनुभाव यिभचा रभाव थायीभाव सबैको सामूिहक स मेलन भएकाले प येकको अनुभत
ू भ दा िवल ण जो अपूण आन दमय िविश ानुभूित ह छ, यही रस
पदाथ हो

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5045][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q80]
1. A, B, C

[Option ID = 20177]
2. B, C, D

[Option ID = 20178]
3. A, B, D

[Option ID = 20179]
4. A, C, D

[Option ID = 20180]

Page 39

A, B, C

[Option ID = 20177]

81) आधारपद: किव भूिप शेरचनको का यका रताका स दभमा तलका कुन कुन कुरा लागु ह छन्?

A. सा यवादी िवचारका समथक

B. शैलीका ि ले भूिप शेरचनका किवता सतही िकिसमका छन्

C. समाजका िवदूप, िवस गित र आड बरपित य य

D. सरल पारदश र िनता त मौिलक िब बिवधान र पतीक योजना उनका किवताका सौ दय हन्

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5046][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q81]
1. A, C, D

[Option ID = 20181]
2. B, C, D

[Option ID = 20182]
3. A, B, C

[Option ID = 20183]
4. A, B, D

[Option ID = 20184]

A, C, D

[Option ID = 20181]

82) िवर हन् ई हनुमान् र कूिद कन गै कूदेर आया यहाँ

यो सागर् कसरी तरी म अिहले पौँच छु ल का महाँ ’

‐ मािथको किवता भानुभ को रामायणअ तगत कुन का डबाट िनकािलएको हो?
[Question ID = 5047][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q82]
1. यु का ड [Option ID = 20185]
2. सु दरका ड [Option ID = 20186]
3. अर यका ड [Option ID = 20187]
4. उ रका ड [Option ID = 20188]

यु का ड [Option ID = 20185]

83) ‘समालोचक ब दा हामीह यादाजसो आ ना युगले सीिमत भएर, भिव यले दे न स ने धेरै कुराह दे न स ै न ौँ ’ ‐ यो म त य कसको हो?[Question
ID = 5048][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q83]
1. ल मीपसाद देवकोटा [Option ID = 20189]
2. बालकृ ण सम [Option ID = 20190]
3. र न वज जोशी [Option ID = 20191]
4. युदनाथ खनाल [Option ID = 20192]

ल मीपसाद देवकोटा [Option ID = 20189]

84) “पर परा मािनसभ दा ठुलो होइन हामीले यसलाई संशोधन मात गन होइन जरादेिख िनमोठेर फा नु पछ ” ‐ य तो घोषणा कुन सािहि यक आ दोलनले
गरेको हो?[Question ID = 5049][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q84]
1. रा फा [Option ID = 20193]
2. तेसो आयाम [Option ID = 20194]
3. बुट पािलस अिभयान [Option ID = 20195]
4. तरलतावाद [Option ID = 20196]

रा फा [Option ID = 20193]

85) समूह १ का त या कलाई समूह २ का त या कसँग िमलाउनुहोस्
समूह १ समूह २
A. भ लो लट I. अनुमितवाद
B. श कुक II. उ पि वाद
C. भ नायक III. उपपि वाद
D. अिभनव गु IV. भुि वाद

मुिन िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5050][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q85]

Page 40

1. A‐ II, B‐ I, C‐ IV, D‐ III [Option ID = 20197]
2. A‐ III, B‐ I, C‐ IV, D‐ II [Option ID = 20198]
3. A‐ II, B‐ III, C‐ IV, D‐ I [Option ID = 20199]
4. A‐ I, B‐ II, C‐ IV, D‐ III [Option ID = 20200]

A‐ II, B‐ I, C‐ IV, D‐ III [Option ID = 20197]

86) ‘मन‐लहरी’‐लाई आ नो जातीय छ दमा सुधारस था सुनाउने जोगीको फे र भने ह छ ’‐ ‘मन‐लहरी’ किवताबारे य तो समालोचना गन िव ान् को हन्?
[Question ID = 5051][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q86]
1. रामकृ ण शमा [Option ID = 20201]
2. युदनाथ खनाल [Option ID = 20202]
3. य राज स याल [Option ID = 20203]
4. महान द सापकोटा [Option ID = 20204]

रामकृ ण शमा [Option ID = 20201]

87) “िवधवा ती िथइन् भि थन्‐ ‘मेरो पिन यहाँ हक

बैँसको िज दीगको छ मलाई पिन के धक?

रामो सु दर बैँसालु युवा देखेर नेतले

इसारा िदनु नै हामो ितनी पकृित भि थन् ”

‐ का यको स दभअनुसार यस उ रणमा अ तिनिहत वर कुन हो?

[Question ID = 5052][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q87]
1. नारीवादी वर [Option ID = 20205]
2. नारीवादपित य य [Option ID = 20206]
3. ती‐पु षमाझ समान अिधकारको समथन [Option ID = 20207]
4. नीितवादको िवरोध [Option ID = 20208]

नारीवादी वर [Option ID = 20205]

88) आधारपद: तलका कुन कुन कथन मे यु आन डको का य िस ा तसँग स बि धत छन्?

A. का यले पाकृितक संसारको या या गदछ

B. का यले नैितक िव को या या गदछ

C. का य स यताको निजक पु ने साधन होइन

D. का य मनु यको सबैभ दा पूण बोली हो

E. का य कारणको शृ खला होइन चातु य होइन

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5053][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q88]
1. A, B, D, E

[Option ID = 20209]
2. A, B, C, E

[Option ID = 23379]
3. B, C, D, E

[Option ID = 23380]
4. A, C, D, E

[Option ID = 23381]

A, B, D, E

[Option ID = 20209]

89) आधारपद: किव िशरोमिण लेखनाथ पौ यालको का यका रताबारे तलका कुन कुन कथन सही छन्?

A. सं कृत श द र झर ठेट नेपाली श दको संयोजनले लेखनाथ पौ यालका किवता आकष क बनेका ह छन्

B. लेखनाथ पौ यालका किवतामा नौलो िच तन र ि कोणले िव तार पाएका छन्

C. सं कृतपधान शैली र शाि दक दुब यताले लेखनाथ पौ यालको का यसौ दयलाई छायाँ पारेको छ

D. लेखनाथ पौ यालका किवतामा औपदेिशकता र आदश भावका साथै आल क रकता अिन य जनाको बाह य छ

तल िदइएका िवक पह बाट सही उ र चयन गनुहोस्

[Question ID = 5054][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q89]

Page 41

1. A, C, D

[Option ID = 20213]
2. A, B, C

[Option ID = 20214]
3. A, B, D

[Option ID = 20215]
4. B, C, D

[Option ID = 20216]

A, C, D

[Option ID = 20213]

90) म पिढरहन नस ने भैसके‐ँ अद य

कौतुहलको पौरािणक पा डुिलिप

पर पराको ज गलबाट म जब

पिन उ कन खोजे/सू
ँ य‐िसकार भए

मेरा आ थाका वण‐मृगह ’

‐ यस किवतांशको ‘पौरािणक पा डुिलिप’ पदले के स केत गदछ?

[Question ID = 5055][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q90]
1. धमशा त [Option ID = 20217]
2. मानव पर परा [Option ID = 20218]
3. पुरानो पु तक [Option ID = 20219]
4. अिभलेख [Option ID = 20220]

धमशा त [Option ID = 20217]

Topic:‐ Nepali_B

1) उपयु ग ांश पढेर तल िदइएका प ह को उ र िदनुहोस्

“किवता दुब य भयो भ ने सुिन छ भीमसेन जोशीको रागमा रमाउन केही स गीत सं कार त चािह छ नै हातमा िगटार पन िबि कै बजाउन कहाँ जािन छ र!
केही अ यास किवता आ वादनका लािग पिन त चािह छ नै जनताकै लािग सािह य ले ख े से सिपयर, दा ते, बालकृ ण सम, देवकोटा, इिलयट, ने दाले
जनताले पिन सािह यसं कार िस नुपछ नत सािह यअमृतदेिख टाढा होइ छ ”

‐उपयु ग ांश पढेर तल िदइएका प ह को उ र िदनुहोस्

सािह यसं कारबारे उपयु म त य कसको हो?[Question ID = 5056][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q91]
1. वैरागी काइँला [Option ID = 20221]
2. ई रब लभ [Option ID = 20222]
3. राजे द भ डारी [Option ID = 20223]
4. मनपसाद सु बा [Option ID = 20224]

वैरागी काइँला [Option ID = 20221]

2) उपयु ग ांश पढेर तल िदइएका प ह को उ र िदनुहोस्

“किवता दुब य भयो भ ने सुिन छ भीमसेन जोशीको रागमा रमाउन केही स गीत सं कार त चािह छ नै हातमा िगटार पन िबि कै बजाउन कहाँ जािन छ र!
केही अ यास किवता आ वादनका लािग पिन त चािह छ नै जनताकै लािग सािह य ले ख े से सिपयर, दा ते, बालकृ ण सम, देवकोटा, इिलयट, ने दाले
जनताले पिन सािह यसं कार िस नुपछ नत सािह यअमृतदेिख टाढा होइ छ ”

‐उपयु ग ांश पढेर तल िदइएका प ह को उ र िदनुहोस्

किवता दुब य ह छ भनेर सो ने क ता पाठक हन्?[Question ID = 5057][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q92]
1. अनु ोगी [Option ID = 20225]
2. वा य [Option ID = 20226]
3. िछदा वेषी [Option ID = 20227]
4. कृत न [Option ID = 20228]

अनु ोगी [Option ID = 20225]

3) उपयु ग ांश पढेर तल िदइएका प ह को उ र िदनुहोस्

Page 42

“किवता दुब य भयो भ ने सुिन छ भीमसेन जोशीको रागमा रमाउन केही स गीत सं कार त चािह छ नै हातमा िगटार पन िबि कै बजाउन कहाँ जािन छ र!
केही अ यास किवता आ वादनका लािग पिन त चािह छ नै जनताकै लािग सािह य ले ख े से सिपयर, दा ते, बालकृ ण सम, देवकोटा, इिलयट, ने दाले
जनताले पिन सािह यसं कार िस नुपछ नत सािह यअमृतदेिख टाढा होइ छ ”

‐उपयु ग ांश पढेर तल िदइएका प ह को उ र िदनुहोस्

वतमान प रपे यमा पाठ र पाठकिबच क तो दूर व छ?[Question ID = 5058][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q93]
1. भौितक दूर व [Option ID = 20229]
2. मनोवै ािनक दूर व [Option ID = 20230]
3. अिभसं कार दूर व [Option ID = 20231]
4. पातसं कार दूर व [Option ID = 20232]

भौितक दूर व [Option ID = 20229]

4) उपयु ग ांश पढेर तल िदइएका प ह को उ र िदनुहोस्

“किवता दुब य भयो भ ने सुिन छ भीमसेन जोशीको रागमा रमाउन केही स गीत सं कार त चािह छ नै हातमा िगटार पन िबि कै बजाउन कहाँ जािन छ र!
केही अ यास किवता आ वादनका लािग पिन त चािह छ नै जनताकै लािग सािह य ले ख े से सिपयर, दा ते, बालकृ ण सम, देवकोटा, इिलयट, ने दाले
जनताले पिन सािह यसं कार िस नुपछ नत सािह यअमृतदेिख टाढा होइ छ ”

‐उपयु ग ांश पढेर तल िदइएका प ह को उ र िदनुहोस्

ू अव था कुन हो?[Question ID = 5059][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q94]
सािह यअमृत पानका लािग अनुकल
1. अनागताव था [Option ID = 20233]
2. य ािभ य ाव था [Option ID = 20234]
3. साधारणीकरण [Option ID = 20235]
4. ितरोभाव [Option ID = 20236]

अनागताव था [Option ID = 20233]

5) उपयु ग ांश पढेर तल िदइएका प ह को उ र िदनुहोस्

“किवता दुब य भयो भ ने सुिन छ भीमसेन जोशीको रागमा रमाउन केही स गीत सं कार त चािह छ नै हातमा िगटार पन िबि कै बजाउन कहाँ जािन छ र!
केही अ यास किवता आ वादनका लािग पिन त चािह छ नै जनताकै लािग सािह य ले ख े से सिपयर, दा ते, बालकृ ण सम, देवकोटा, इिलयट, ने दाले
जनताले पिन सािह यसं कार िस नुपछ नत सािह यअमृतदेिख टाढा होइ छ ”

‐उपयु ग ांश पढेर तल िदइएका प ह को उ र िदनुहोस्

उपयु म त य कहाँ पाइ छ?[Question ID = 5060][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q95]
1. ‘वैरागी काइँलाका किवताह ’‐को भूिमका [Option ID = 20237]
2. ‘छ रएका समी ाह ’‐को भूिमकामा [Option ID = 20238]
3. ‘श दह को पुनवास’ ‐को भूिमकामा [Option ID = 20239]
4. ‘आिदम ब ती’‐को भूिमकामा [Option ID = 20240]

‘वैरागी काइँलाका किवताह ’‐को भूिमका [Option ID = 20237]

Topic:‐ Nepali_C

1) उपयु किवतांश पढेर सोिधएका प ह को उ र उपयु िवक प छानेर िदनुहोस्

‘ब नु भि कनु

ब नु भात ितहन भि कनु लुगाफाटा

ँ तो युि लएर िमसाइल ’
किमला मा छे ढु गाको घुए

किवतांशमा उ लेिखत ‘ब नु भि कनु’ ले के बुझाएको छ?[Question ID = 5061][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q96]
1. िनमाण अिन वंस [Option ID = 20241]
2. मानवीय स यताको चक [Option ID = 20242]
3. भात ितहन बिननु लुगाफाटा फा नु [Option ID = 20243]
4. एउटै कुरा दोहो रनु [Option ID = 20244]

िनमाण अिन वंस [Option ID = 20241]

2) उपयु किवतांश पढेर सोिधएका प ह को उ र उपयु िवक प छानेर िदनुहोस्

Page 43

‘ब नु भि कनु

ब नु भात ितहन भि कनु लुगाफाटा

ँ तो युि लएर िमसाइल ’
किमला मा छे ढु गाको घुए

किमला मा छे ढु गाको घुए
ँ तो युि लएर िमसाइल‐ यी िवरोधाभासी नामह का जोडाले के बुझाएको छ?
[Question ID = 5062][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q97]
1. ि चरिवरोधी धारणा [Option ID = 20245]
2. पर पर िवरोधी िवषय [Option ID = 20246]
3. ा मक ऐितहािसक अथ [Option ID = 20247]
4. आधुिनकतापितको उदासीनता [Option ID = 20248]

ि चरिवरोधी धारणा [Option ID = 20245]

3) उपयु किवतांश पढेर सोिधएका प ह को उ र उपयु िवक प छानेर िदनुहोस्

‘ब नु भि कनु

ब नु भात ितहन भि कनु लुगाफाटा

ँ तो युि लएर िमसाइल ’
किमला मा छे ढु गाको घुए

किवतांशमा पाइने ‘किमला मा छे’ ले कुन कुरातफ स केत गरेको छ?[Question ID = 5063][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q98]
1. मा छे किमला सरह उ मी छ [Option ID = 20249]
2. मा छे वा तवमा किमलाज तै तु छ छ [Option ID = 20250]
3. मा छेको अि त व किमला समान छ [Option ID = 20251]
4. किमला र मा छेमा पवृि को हाराहारी छ [Option ID = 20252]

मा छे किमला सरह उ मी छ [Option ID = 20249]

4) उपयु किवतांश पढेर सोिधएका प ह को उ र उपयु िवक प छानेर िदनुहोस्

‘ब नु भि कनु

ब नु भात ितहन भि कनु लुगाफाटा

ँ तो युि लएर िमसाइल ’
किमला मा छे ढु गाको घुए

ढु गाको घुँएतो युि लएर िमसाइल ‐केका पतीक हन्?[Question ID = 5064][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q99]
1. लडाइँ [Option ID = 20253]
2. ऐितहािसक िवकास [Option ID = 20254]
3. आधुिनक उपकरण िनमाण [Option ID = 20255]
4. भौितक िवकासको पराका ा [Option ID = 20256]

लडाइँ [Option ID = 20253]

5) उपयु किवतांश पढेर सोिधएका प ह को उ र उपयु िवक प छानेर िदनुहोस्

‘ब नु भि कनु

ब नु भात ितहन भि कनु लुगाफाटा

ँ तो युि लएर िमसाइल ’
किमला मा छे ढु गाको घुए

किवतांशको मूल आशय के हो?[Question ID = 5065][Question Description = S2_qSNz_PG_NEP_Q100]
1. भौितक िवकाससँगै मा छेको चेतना िवकिसत भएको छ [Option ID = 20257]
2. भौितक िवकास भए पिन मा छेको पकृित उही छ [Option ID = 20258]
3. मा छे भात ितहन र लुगाफाटाकै चकमा छ [Option ID = 20259]
4. उपकरण िनमाण र जीवन भोगाइका ि ले स यता ठ प छ [Option ID = 20260]

भौितक िवकाससँगै मा छेको चेतना िवकिसत भएको छ [Option ID = 20257]

Document Details

Board / OrgNTA
ExamUGC NET
TypeQuestion Paper
Pages43
Updated22 Jul 2026